Právě 30. dubna vypukne pálení čarodějnic čili filipojakubská noc, jež je plná magie. Dle pověstí čarodějnice tropí naschvály a před jejich kouzly je třeba se bránit. Využijte magickou sílu noci a přivolejte si štěstí.
Noc čarodějnic v sobě ukrývá mnohem víc než jen pálení figurín a sklenku vína u ohně. Soumrak otevírá cestu temným silám, které je třeba světlem z ohně zahnat zpět, kam patří. Večer voní ohněm, kouřem a prvními květy.
Praská dřevo a kolem ohně se shlukují postavy, které se smějí, ale zároveň vědí, že tahle noc je jiná než ostatní. Noc čarodějnic v sobě nese zvláštní napětí – něco končí a něco nového se probouzí.
A i když tuto mimořádnou noc dnes často vnímáme jen jako společenskou událost, hluboko uvnitř v nás stále rezonuje její původní význam.

Kořeny v dávných časech
Tajemnou noc z 30. dubna na 1. května vnímali už naši předci jako jednu z nejmagičtějších z celého roku. Filipojakubská noc je považována za začátek světlé části roku, kdy temné síly nemají nad zemí příliš velkou moc.
Proto se poslední noc snaží využít tenkou hranici mezi světy a naposledy si zařádit a zaškodit. Ke slovu se přihlásí zase až na podzim s Dušičkami.
Původ svátku je prastarý, již staří Keltové v tuto dobu slavili svátek Beltine – jasný oheň, a právě ohněm Keltové uctívali slunečního boha Belena. V předvečer svátku se ve vesnicích zhášely staré ohně, aby v nich zemřelo vše špatné, co minulý rok přinesl.
Mocná síla ohně
Zvyk slavit poslední dubnovou noc se udržoval po staletí, a tak jej církev ve snaze vymýtit pohanské zvyky proměnila ve filipojakubskou noc. Význam ale zůstal stejný, lidé se snažili uchránit od zlého.
A tak zapalovali velké vatry, aby čarodějnice a zlé síly udrželi co nejdál od lidských stavení. Popel z těchto magických ohňů nebyl obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda.
Dobytek musel projít mezi dvěma nově zapálenými ohni, aby byl ochráněn před chorobami. A lidé pak mezi ohni procházeli v zájmu přivolání štěstí.
Plameny spálí zlo
Nový oheň přináší nové začátky a má kouzelnou moc. Lidé z opotřebovaného oblečení vyráběli hadrové figuríny, které pak v noci pálili v ohni. Tento zvyk symbolicky vyjadřoval, že zlo má své místo právě v plamenech.
Měl také ochránit naše předky před kouzly a škodlivými vlivy čarodějnic. I dnes si do těchto figurín lidé promítají své starosti a trápení s nadějí, že spolu s nimi shoří i jejich problémy.
Hořící košťata vyhazovaná do vzduchu měla zahánět čarodějnice, které si lidé představovali létající nad jejich hlavami. Když se koště roztočilo v plamenech, připomínalo slunce a jeho vyhození do výšky mělo zajistit dobrou úrodu.
Čarodějnice, zmizte!
Pro ochranu před uhranutím pokládali lidé před vstupy do domů čerstvé drny a pod ně ukrývali vejce. Stavení kropili svěcenou vodou a k vratům i na dvory zapichovali trnité větve, aby se o ně čarodějnice zranily.
Před svátkem se domy vykuřovaly, pravděpodobně proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužily byliny jako jalovec, rozmarýn, bolehlav, routa i kadidlo.
Muži a chlapci navečer práskali biči, zvonili zvonky a dělali hluk pomocí hrnců a pánví. Věřilo se totiž, že i silný rámus dokáže čarodějnice od vesnice odehnat.
Kouzelné rituály
Noc čarodějnic je ideální moment pro vaše rozhodnutí, ale skutečná změna přichází až s tím, co uděláte. Vyberte si jednu věc, kterou dlouho odkládáte. Důležité je, že ji skutečně uděláte do 24 hodin od této noci.
Při světle svíčky si pak napište své přání v přítomném čase a připište pocit, který s ním souvisí. Místo třeba „Chci změnit práci“ napište: „Cítím se naplněná ve své práci.“ Papír složte a uložte. Důležité je se k němu za pár týdnů vrátit a zhodnotit, co se změnilo.
Vytvořte si vlastní tradici
Možná vás neosloví žádný ze zmíněných rituálů. To je v pořádku. Největší sílu má ten, který si vytvoříte sama. Možná to bude tichý večer se svíčkou, možná dlouhý výšlap nebo pár řádků v deníku.
Důležité je jediné – aby to bylo autentické! Protože právě v tom spočívá skutečná magie. V okamžiku, kdy se na chvíli zastavíte a dovolíte si být opravdu přítomná. A právě tato noc je pro to jako stvořená.
Oheň, který proměňuje
Oheň zůstává i dnes nejsilnějším symbolem této noci. To, co do něj vložíte, se vyplní.
Spálení minulosti
Tento rituál je ideální provádět po setmění. Oblečte si něco v tmavších barvách, což symbolizuje uzavírání. Připravte si papír a napište konkrétní věci, které chcete opustit – například strach z rozhodnutí, konkrétní vztah nebo vnitřní nejistotu.
Poté papír zapalte a sledujte ho až do dohoření. Nedívejte se jinam, nevstávejte. Důležité je ten proces skutečně prožít. Pokud pocítíte úlevu, je to známka toho, že jste něco skutečně pustila.
Uzavření a nový začátek
Tento rituál je vhodné provést krátce po rituálu ohně. Připravte si jednu tmavou a jednu světlou svíčku. Zapalte tmavou a několik minut vnímejte, co všechno končí. Poté ji vědomě sfoukněte a bez prodlevy zapalte světlou svíčku.
Soustřeďte se na to, co chcete přivést do života. Pomáhá, když si ten pocit představíte co nejkonkrétněji – jako by už byl realitou. Chybou je přemýšlet příliš obecně. Čím konkrétnější představa, tím silnější efekt.
Otevřete své srdce
Sedněte si večer do klidu, položte ruce na oblast srdce a několik minut jen dýchejte. Poté si napište, jaký vztah chcete ve svém životě mít – ne konkrétní osobu, ale kvalitu vztahu. Jak se v něm chcete cítit?
Papír si nechte u postele nebo ho uložte na místo, které pro vás má význam. Pak zapalte byliny nebo vonnou tyčinku a pomalu projděte celý byt. Zaměřte se na rohy místností, dveře a okna.
Pohybujte se pomalu a vědomě. V duchu si můžete opakovat jednoduchou větu, například: „Uvolňuji staré, vítám nové.“ Důležité je soustředění, ne dokonalost.