Podle pověr se o Velkém pátku před Velikonocemi dějí zázraky a skály vydávají své poklady. Kouzelnou moc má i voda v potocích. 

Velikonoce jsou symbolem života, plodnosti, síly a probouzející se přírody. Velký pátek je s ohledem na křesťanské zvyklosti dnem velkého smutku, rozjímání a ticha, protože v tento den měl být ukřižován Ježíš Kristus.

Velký pátek je proto mimořádný den nadpřirozených sil, kdy se mohou dít zvláštní náhody a osudová setkání. Využijte jeho kouzla a přivolejte si, po čem toužíte. V tento den je ideální míchat bylinkové masti a lektvary, jejich účinek bude daleko silnější.

Den nadpřirozených sil 

Velký pátek je den plný pověr a mýtů a magických rituálů pro ochranu i očištění. Už staří pohané věřili, že temné síly černé magie mají v tento den největší moc, a tak prováděli nejrůznější obřady, které lidi měly chránit před jejich vlivem.

Věřili, že tato doba je křehkou hranicí mezi naším světem a tím „za druhým břehem“.

Proto je dobré si v tento den připomenout své blízké, kteří už nejsou mezi námi. Můžete je přes plamen bílé nebo fialové svíčky oslovit, pozdravit, poděkovat jim, poprosit je o to, ať na vás dohlížejí, nebo jim také odpustit, či naopak je požádat o odpuštění.

Jen dvakrát do roka hory vydávají poklady

Staří druidové věřili, že se v tento den stírá most mezi časy a prolínají se různé časové dimenze. O Velkém pátku se plní vyřčená přání. Proto dávejte pozor na každé slovo, které řeknete. Máte šanci, že se vaše přání promění ve skutečnost.

Večer se můžete vypravit do lesů a skal, kde se vám mohou otevřít cesty k pokladům. Tuto šanci máte jen na Velký pátek a pak o Svatojánské noci. Jindy ne. Legenda říká, že o Velkém pátku se může otevřít i legendární Blaník, kde jsou ukryti čeští rytíři. 

Obrana proti kletbě

V tento den se naši předci vyhýbali práci  na poli i zahradě, aby  „nehýbali se zemí“, a nenarušili tak symbolicky Ježíšův odpočinek. Nesměly se zapalovat ani ohně, péct, prát a zametat, ale také si něco půjčovat.

Půjčená věc by totiž na Velký pátek mohla přinést do domu kletbu. Nesmělo  se ani vynášet věci z domu či přijímat dary.

Všechny tyto úkony totiž byly považovány za posvátné a bylo třeba se jim v tento den vyhnout. Velký pátek je navíc také dnem půstu, hlavně co se týká masa, takže si naši předci vystačili s kaší, polévkou a chlebem.

Proto se všichni těšili na další den – magickou Bílou sobotu, kdy si vše bohatě vynahradili.

Velikonoce hrají barvami

Symbolickými barvami Velikonoc jsou červená, zelená a zlatá. Víte proč? 

Zdobení kraslic 

Dnes je nejpoužívanější barva velikonočních kraslic především červená. Je to symbol krve, protože Velikonoce souvisejí se zmrtvýchvstáním Krista. Jenže ne vždy tomu tak bylo.

Velikonoce jsou totiž mnohem starší pohanský svátek, než jej s touto oslavou později spojilo křesťanství. Zdobení má kořeny až ve středověku, kdy se na skořápky kreslily různé ornamenty, protože vejcům se přisuzovala magická moc. 

Nový život a slunce

Víte, proč je dobré zdobit kraslice ve zlaté a zelené barvě? Protože  vám prý na celý rok dokážou zařídit dostatek zdraví i peněz. Zkuste to. Je to více než dva tisíce let stará magie.

Zelená je barva přírody a nového života a žlutá znamená sílu slunce. Proto se na oslavu jara odedávna barvila vajíčka, jako symbol života a znovuzrození, na zlato, aby vypadala jako malá sluníčka, z nichž se klube nový život.

Kromě toho zelená barva přivolává dobré zdraví a zlatá zase bohatství. Právě taková vajíčka, pokud je nazdobíte sama a budete myslet na své přání, vám mohou přivolat chybějící peníze.

Zázračná moc vody a skal

Lidé věřili, že voda má na Velký pátek zázračnou moc a hory vydávají své poklady.

Ozdravující koupel

Ještě před svítáním naši předci vstali a šli k potoku. Omytím těla si zajistili svěžest a zdraví. Magická moc vody léčila kožní problémy a onemocnění zraku. To proto, že voda pramení v zemi, kde byl na Velký pátek pochován Ježíš. Proto se velkopáteční vodě říkalo „jordánka“ podle řeky, kde byl pokřtěn. 

Kouzelné kapradí

Další z pověr byla víra, že když se země na Velký pátek otevře, aby vydala své poklady, bývají tato místa označena světélkujícím kapradím. Pozor! Hory s poklady prý zůstávají otevřené pouze do setmění. Kdo by v hoře setrval déle, otvor se zavře, a už se nedostane ven…