Každý odchod bolí. Ale tenhle rozchod vám rozerval srdce na kusy. Dávala jste do vztahu všechno, a nakonec zjistila, že jste pro něj už neznamenala zhola NIC! Jak přijmout to, co vůbec nechcete?
Jedno z největších utrpení, jaké můžete zažít, je milovat bez opětování. Škemrat až za mez vlastní hanby, a přesto být ignorována. Být ochotna dávat maximum, a stejně cítit, že to nestačí. Jak to, že ten, koho jste tak milovala, vám ublížil nejvíc?
Zpočátku vnímáte, že je to ukrutná bolest srdce, a nerozumíte vůbec ničemu. Je tohle ale opravdu ztráta? Zbavíte-li se někoho, kvůli komu se tak šíleně trápíte, není to spíš zisk?

Závislost na lásce
Příliš vztahů se rozpadá proto, že jeden si začne připadat méně důležitý. Přestane být tím, kým býval. Jste-li na partnerovi závislá, dáváte do vztahu příliš své energie a druhého tím dost možná až přesytíte.
Tam, kde si partneři dopřávají svobodu, podkopávají vztah. Pak se diví, že si přestali imponovat, nabíjet se. Tonoucí neplavec je pro zachránce téměř ohrožením jeho života. Snažte se na druhém neviset. Vytvářejte svou energii. Vztah to paradoxně jen posílí.
Nevytvářejte přízrak minulosti
Každý nový partner se vám zdá na začátku vždycky úchvatný, protože na něm vnímáte vše, co ten předchozí neměl. A to, že se někdo časem ukáže jako nesprávný, ještě neznamená, že je to špatný člověk.
Jen je v dané chvíli nesprávný pro vás. Ach bože, jak jsou vzpomínky slastné. Nežijte ale minulostí! Nechte svého ex zavřeného v minulosti a odstřihněte se od ní. Jen tím trápíte svou smutkem ztrápenou mysl.
Stejnou chybu už neuděláte
Některá z nás se snaží na svých chybách pracovat a odstraňovat je, jiná si je nechce přiznat. Proto je ani nenapravuje. Nebojte se dát najevo, že víte o svých chybách a pracujete na jejich odstranění.
Nebo že víte o partnerových chybách a chcete mu pomáhat, aby se z nich dostal. Neděláte to jen kvůli němu, ale kvůli vztahu. Potřebujete silnějšího partnera, který i vám pak pomůže vašich osobních problémech.
Nechte si svůj svět
Nejsnazší cesta, jak ztratit pocit sebehodnoty a tím sama sebe, je začít žít podle druhého a přestat být svá. To, že s nějakým mužem spojíte svou životní cestu, je, jako když jedna kolejnice sladí směr s druhou.
Vznikne kolej, spojení dvou kolejnic. Na každé z těch kolejnic životně záleží. Žádná z nich nesmí zmizet, protože vlak by vykolejil. Tak, jako ve vztahu je důležité zachovat si dál to, co vás těšilo předtím, než jste se potkali. Své zájmy, potřeby…
Rovnováha v dávání i braní
Základním principem života je zákon o zachování energie. Proto za všechno, co ztratíte, něco jiného dostanete. Když druhému dáváte víc, než se vám od něj vrací, začne vás bolet srdce. Jako žaludek, který vyhládne.
Ve zdravém vztahu čím víc dáváte, tím šťastnější se cítíte, protože vaše dávání má pro druhého hodnotu. Kdykoli ale dáváte a cítíte se zle a nedoceněně, máte nevyvážený vztah, který trestá toho, kdo dává.
Chce jít? Tak ať jde…
Naučte se přijímat věci tak, jak jsou. Respektujte rozhodnutí druhého, pokud vás už považuje za bezcennou. Dovolte mu odejít a poznat, jestli mu chybíte.
Dopřejte mu čas, jestli jste pro něj opravdu už neznamenala NIC. Anebo jestli až poté, co pro něj vaše přítomnost, podpora a pomoc přestanou být samozřejmostí, objeví, jakou jste ve skutečnosti měla hodnotu.
A pokud pro něj vaše nepřítomnost nebude důležitá, pak pro vás jeho přítomnost nemá žádný význam! Je dobré to vědět, aby se po vašem boku mohl objevit někdo lepší, kdo si vás bude vážit.
Je smutné, když láska nebyla opětována, ale důležitější je naučit se neupínat se na minulost a hledat nové příležitosti.
Vztahy jsou skutečně zrcadlem našeho života. Naštěstí se každé zlomené srdce dá vyléčit časem a uměním.
Je to fakt těžký, když do vztahu dáš všechno a nic z toho nezůstane… Snad nás takové zážitky můžou udělat silnějšími.