O té skále kolují legendy dodnes. Létají tam prý andělé a studánka v ní je léčivá. Když jsem onemocněla, věřila jsem tolik, že se stal zázrak.
Postihla mě nemoc, které se bojí každý. Rakovina. Strašně jsem se bála, hlavně průběhu té nemoci. Trpěla jsem ale ještě mnohem víc představou, že tu nechám své staré rodiče, o které se neměl kdo postarat.
Moje dcera žila v zahraničí a syn podnikal na opačné straně republiky, měl ženu a dvě děti, které musel uživit. Viděla jsem jediné východisko. Musím se uzdravit. Pak se mi jednou zdál hodně zvláštní sen.
V něm se objevila jeskyně a starý muž se šedým plnovousem. Kolem něj kroužily okřídlené bytosti, vypadaly jako malí andílci. Muž ke mně přistoupil a dal mi napít vody. S každým douškem se mi vracela síla.
Pak mi ten dobrý stařec ukázal studánku. Vedle ní ležel kámen. „Ten kámen najdi, rozbij ho a dej si jej pod postel. Bude tě léčit ve spánku. Až ho už nebudeš potřebovat, vrať ho skále!“
Znamení?
Poustevník se na mě usmál a já se v tu chvíli probudila. Škoda, že takové místo neexistuje, pomyslela jsem si. Celý den jsem chodila jako omámená. Nikde jsem neměla stání, a tak jsem se vypravila k sousedce na kus řeči.
Vyprávěla mi, jak se jí o víkendu porouchalo auto na výletě. Zatímco manžel opravoval, ona se šla projít po okolí. A narazila na jeskyni ve skále, ve které dle pověsti kdysi bydlel poustevník. Uměl prý léčit všechny nemoci.
V jeskyni dnes prý tryská ze země léčivý pramen. Prozradila jsem jí svůj zvláštní sen. „To je znamení, že tam máš jet!“ vykřikla a už mě tlačila do auta. Její manžel nás odvezl. Nemohla jsem uvěřit! Bylo to opravdu místo z mého snu!
Je to on
Nasávala jsem energii jeskyně a hledala kámen. Sousedka myslela na všechno, vzala krumpáč, kterým jsme několik nadějných kamenů rozbili. V jednom jsme našli nádhernou prohlubeň z krásných krystalů. Zářil fialovým jasem jako drahokam. To bude určitě ten kámen!
Shodli jsme se. Nabrala jsem do něj léčivou vodu a vypila ji. Pak jsem si tu svátost dala doma pod postel. A usínala každý večer s vírou v uzdravení. Nevím, jestli byl kámen opravdu léčivý, nebo pomohla víra, ale zázrak se skutečně stal. Uzdravila jsem se!
Jana (69), Tábor
Wow, až mě mrazí z toho. Je nádhera, když příroda a víra spojí síly. Umění víry a pozitivního myšlení jsou občas docela silný zbraně!
Já bych hrozně chtěla věřit na zázraky, ale jsem pořád trošku skeptická. Příběh je to krásný, a pokud to pomohlo, tak co víc si přát?
To mi připomíná pohádku, ale někdy i pohádky vycházejí ze skutečných zážitků! Umění a víra se občas prolínají a přinášejí nám sílu.
Úžasné, jak víra dokáže proměnit nemožné v možné. Četla jsem o takových příbězích a dodávají mi vždycky naději. Je důležité mít něco, čemu věříme.
Teda, to je neuvěřitelný příběh! Věřím, že víra dělá hodně. Možná na tom fakt něco je. Kdo ví, třeba se taky jednou vydám najít svůj kámen do jeskyně.