Měla jsem nejprve radost, ale brzy ji vystřídaly divné pocity.

Všechno to začalo, když jsem jednu sobotu se vydala na bleší trh. Narazila jsem tam na podivnou stolní lampu.

Stínidlo bylo z těžkého, barevného skla, protkaného kovovými drátky do tvaru břečťanu. Lampa sice nefungovala, kabel měla přeštípnutý, ale působila na mě tak hypnoticky, že jsem ji musela mít.

Jako by se na mě dívala

Doma jsem si lampu postavila do obývacího pokoje, jen tak, jako dekoraci. V noci se mi začaly zdát podivné sny. Přes den jsem se cítila jako by mě něco vysávalo. Byla jsem unavená, roztřesená, bez energie.

Zatímco já jsem chřadla, lampa se zdála být stále zářivější. Stínidlo se lesklo, jako by ho někdo leštil, a barevné sklo hrálo barvami, i když lampa nesvítila. Měla jsem pocit, že se na mě ta věc dívá.

Nepříjemné pocity vedly k pochybnostem, jestli se jí nemám zbavit. Jednou, když jsem šla spát, jsem se odvážila a položila ruku na skleněný břečťan.

Okamžitě jsem ucítila silné, velmi nepříjemné teplo, které se mi šířilo do dlaně a ochromovalo mě. Rychle jsem ruku stáhla, ale ten dotyk mi zůstal v hlavě a připadalo mi, že mě ovládá nějaká cizí síla.

Všechno se uklidnilo

Došlo mi, že ta lampa mi ubírá energii. Nechtěla jsem ji zničit, jen se jí zbavit. Odnesla jsem ji do garáže, zabalila ji do deky, aby na ni nebylo vidět, a odvezla ji do kontejneru. Nemohla jsem ji nikomu prodat, protože by to bylo sobecké.

Když jsem večer usínala, měla jsem najednou pocit, že je v domě zvláštní ticho. Jako kdyby zmizel nějaký tlak. A v noci se mi zdálo o slunci, o rozkvetlých květinách. Nikdo mě za ruku nedržel.

Místo toho jsem cítila, že mi na tvář dopadají sluneční paprsky.Někdo si může myslet, že jsem měla jen nějaké halucinace. Já ale vím své. Stejně jako jsme obklopeni věcmi, které nám nenápadně pomáhají, tak jsou kolem nás i věci, které škodí. Rozumem se to vysvětlit nedá, ale opravdu to tak funguje.

Jitka R. (54), Praha