Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila.
Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že jsem vážně nemocná.
Ihned jsem zahájila léčbu, ale nezabírala. Cítila jsem, že slábnu den za dnem. V nemocnici, kam jsem chodila na kontroly, mi nedávali velké šance.
Tvrdě jsem usnula
Synovi se narodilo dítě a já jsem toužila ho ještě vidět. Jenže to nebylo možné. Byli příliš daleko a let na opačnou stranu zeměkoule byl pro mě nemožný. Do těžkých ran přišla další. Zemřela moje kamarádka. Vypravila jsem se do vesničky, kde žila, na pohřeb.
Ubytovala jsem se v penzionu a po pohřbu se šla projít po okolí. Kraj jsem neznala, hodně jsem ale o oblíbených místech kamarádky slyšela. Zejména její milovanou kapličku s údajně léčivou studánkou jsem chtěla vidět. Posadila jsem se u ní do trávy.
Netuším, jak se to mohlo stát, ale usnula jsem. Měla jsem divný sen, jako by mi hlavou běžel celý můj život. Všechny krásné chvíle a šťastné zážitky. Když jsem procitla, uviděla jsem, jak ze studánky pije liška. Najednou mě zaplavil moc příjemný pocit úlevy.
Dobrá rada
Jakmile jsem se pohnula, liška utekla. Ani nevím, jak jsem se vrátila do vsi. Nohy běžely samy a vůbec jsem se nezadýchala. Ale k večeru mě to chytlo. Kolena a ukrutné bolesti páteře. V penzionu mi doporučili místní bylinkářku. Má prý doma plno mastiček.
A tak jsme k ní i přes bolesti vyrazila. Promazala mi záda i kolena a pak mi řekla, ať si jdu zítra nabrat vodu z léčivé studánky. Tu ať piju od rána do večera. A tak jsem ji poslechla. Zůstala jsem ve vsi ještě tři dny a poctivě tu vodu pila.
Cítila jsem se líp, také se mi krásně spalo. Nabrala jsem si vodu do láhví i domů a pila ji každý den. Při tom jsem čekala, kdy se moje nemoc zhorší, jak mi lékaři předpovídali.
Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se od nich dozvěděla, že jsem na tom najednou líp! Moje tělo začalo bojovat. Už je tomu pěkných pár let a já jsem tu stále. Nemoc ustoupila. A studánka? K té už nejezdím. Není už bohužel kam. Před pár lety vyschla.
Blanka (71), Domažlice
Technologie nám přináší zázraky, ale příroda má své kouzlo. Tyhle příběhy o studánkách jsou inspirativní. Mít víru v sílu přírody může být někdy klíčové.
Studánky a jejich energie – to zní skoro jako pohádka. Ale kdo ví? Příroda dokáže překvapit. Moc ráda vařím s bylinkami, které taky mají úžasné léčivé účinky.