Vlastní zahradu máte pevně ve svých rukou, a je jen na vás, jestli z ní vytvoříte svět náročný na každotýdenní péči, nebo zvolíte trochu méně náročnou cestu.

Na bezúdržbovou zahradu raději rovnou zapomeňte. Každý kousek zeleně určitý dohled potřebuje, jinak se rychle změní v neprostupnou džungli, ve kterou svůj pozemek ale určitě proměnit nechcete. Jak si co nejvíce ušetřit práci a co vůbec znamená zahrada soběstačná?

Od všeho trochu

Už naši předci moc dobře věděli, že náročnost údržby se bude odvíjet hlavně od toho, jak je zahrada založená a co na ní roste.

Zatímco pro někoho budou kvetoucí sedmikrásky a pampelišky vítaným hostem, který budou vyhledávat i včely, pro jiné to může být obtížný plevel nejen v trávníku.

Každý si tedy pod soběstačnou zahradou představí trochu něco jiného. Nejde o žádný specifický zahradní styl, ale spíše o přístup k založení zahrady. Při jejím vzniku je tedy důležité přemýšlet nad náročností jednotlivých prvků i nad požadavky rostlin.

Pokud víte, že nechcete moc zalévat, rovnou volte takové výsadby, které nebudou nejžíznivější. Soběstačností se ale jinak může pochlubit prakticky jakákoli zahrada, tedy ta okrasná, ovocná, bylinková i zeleninová.

O co tu jde?

I naprosto soběstačná zahrada bude občas potřebovat váš dozor, sem tam posekat trávník, na jaře prořezat ovocné nebo okrasné stromy a na začátku sezony samozřejmě vysadit vypěstovanou zeleninu.

Jde ovšem o to, že všechny výsadby založíte už od základu tak, abyste na nich nenechali ruce.

Záhony plné květin klidně i několik dnů vydrží bez úzkostného pletí a zalévání, zeleninové výsadby snesou i nějaký útok škůdců a ani choroby je během několika dnů nezlikvidují celoplošně. Na plevel vyzrajete mulčováním, které zároveň vyřeší i otázku zalévání…

Moc času vás stát nebudou

Soběstačná zahrada si do určité míry prostě musí poradit sama. Při zakládání takové zahrady je tedy dobré dát zelenou takovým výsadbám, které z vaší zahrady udělají ráj na zemi i bez speciální péče.

✿ Těmi nejméně náročnými prvky budou třeba bylinný trávník a květnatá louka. Oproti nízko sečenému a pravidelně hnojenému či zalévanému trávníku jsou tyto typy trávníku neskutečně nenáročné.

Nezalévají se, nehnojí, ale občasnou seč vyžadovat budou. Bylinný trávník se seče tak často, aby se po něm mohlo pohodlně chodit, tedy jednou za dva až tři týdny.

✿ Úplně jinou kapitolou je květnatá louka. Tu posečete jednou nebo dvakrát do roka.

✿ Nenáročné budou také záhony se středomořskými bylinkami a polykulturní záhony se zeleninou. Z letniček volte rostliny nevyžadující příliš častou zálivku. Dobrou volbou budou chrpy, měsíček, sporýš argentinský nebo heřmánek.

Všechno začíná u kvalitní půdy

Při péči o zahradu budete dělat stále tytéž činnosti. Kromě výsadby rostlin budete také sekat trávník, plít a zalévat. Všechno má společného jmenovatele.

A není jím nic jiného než půda, která může mít spoustu dobrých i tak trochu horších stránek. Lehká písčitá půda sice vyhovuje naprosté většině rostlin, jenže v létě má tendenci hodně rychle vysychat.

Během sucha tedy nemáte jinou možnost než se intenzivně věnovat zalévání. Těžká jílovitá půda bývá zase studená. Ačkoli velmi dobře drží vodu, má tendenci se zamokřovat.

Během sucha se na ní vytvoří pro vzduch a vodu nepropustná vrstva, která deskovitě puká. Jak je vidět, i kvalitní půda může být za určitých podmínek nevýhodou. Co tedy s tím? Vydejte se po zlaté střední cestě.

Kompost jako nejlepší  pomocník

Ideální bude tedy půda sice dobře propustná, ale bohatá na organickou hmotu, která dobře drží vodu. V případě půdy těžké i lehké bude vaším nejlepším pomocníkem kompost, kterým půdu odlehčíte, a zároveň vybavíte humusem, jenž dobře váže vodu.

Nehledě na to, že pro půdu představuje to nejkvalitnější hnojivo, jaké si vaše zahrada může jen přát. A jaký kompost bude nejlepší? Pokud se po něm začnete shánět, můžete si ho pořídit volně ložený nebo pytlovaný.

Průmyslově vyrobený kompost většinou vzniká za vyšší teploty, neobsahuje tedy zárodky chorob ani semena plevelů. Na druhou stranu si kompost můžete vyrobit i sami.

Efektivně tak spotřebujete rostlinné zbytky z kuchyně i ze zahrady, zbývající zeminu, sedlinu z kávovaru nebo třeba posečenou trávu. Výhodou kompostu je i celosezonní aplikace.

Do půdy ho můžete zapracovat od jara do podzimu, navíc se hodí pro všechny skupiny rostlin. Ocení ho nejen na živiny náročná zelenina, ale také ovocné stromy či drobné ovoce a stejně tak všechny okrasné rostliny.

Krásné a bez práce

Bez vody se sice neobejde žádná rostlina, i tak ale najdete takové rostliny, které si klidně počkají na déšť. Jaké to jsou a které vybrat?

Až si do zahradnictví půjdete vybrat nějaké nové rostliny, určitě byste měli vybírat takové, které vaší zahradě sednou doslova na míru. Zajímejte se nejen o jejich požadavky na půdu a světlo, ale i o to, jak budou náročné na vodu či řez.

Výběr je opravdu široký a nemusíte se vzdávat ani ovocných stromů a zajímavých keřů či okrasných rostlin.

Vybírejte důkladně

Zatímco některé druhy budou vyžadovat každoroční průklest, jiné se obejdou i bez něho. Ani tak ale úplně neusínejte na vavřínech, v případě dřevin bude řez někdy přece jen vhodný, zvláště pokud nechcete nechat zahradu zarůst.

Pokud se v řezu nevyznáte, volte takové dřeviny, které nerostou moc rychle. Například muchovníky nebo vilíny řez skoro vůbec nepotřebují. Pokud se ale jarního zmlazovacího řezu nebojíte, otevírají se vám samozřejmě mnohem širší možnosti.

Pozor na notorické žíznivce

Pokud nechcete své rostliny každý den obíhat s konví v ruce, raději zapomeňte na největší žíznivce. Jsou jimi například hlíznaté jiřiny.

Rovnou si ale přiznejme, že mezi neméně náročné patří vlastně všechny rostliny pěstované v nádobách, tedy i balkonové květiny.

Poradí si i samy

Ovocné stromy toho umí spoustu, navíc jsou i relativně nenáročné. Mezi nenáročné rostliny pat­ří i bohatá škála okrasných nebo ovocných keřů.

Jsou to například komule Davidova. Podobně tomu je i u osvědčených zlatic, pustorylů, vajgélií nebo kolkvícií.