Díky nečekanému objevu se moje problémy s chůzí zázračně rychle zlepšily.

Na chalupu v Českém ráji jsem jezdila už s rodiči jako malá. V dospělosti ji na mě přepsali a já jsem tam jezdila s rodinou. Rodiče odešli na věčný odpočinek, děti mi vyrostly a založily si vlastní rodiny. Chalupu jsem tak navštěvovala převážně už jen já se svým manželem Viktorem.

Stáří se podepsalo na mém zdraví, takže jsem měla kvůli kyčlím a kolenům problémy s chůzí. Proto jsem už na procházky do lesů kolem chalupy chodila jen výjimečně. Jednoho dne však taková procházka přinesla neobyčejnou změnu.

Nejprve mě to polekalo

Chodili jsme obvykle přes jednu paseku, ze které se rozbíhala spousta lesních stezek. Měla jsem za to, že jsme většinu z nich už za ty roky prošli.

Tentokrát jsem si ale všimla nenápadné úzké cestičky mezi stromy a navrhla jsem manželovi, abychom ji prozkoumali. Po několika metrech jsme přišli k velkému kameni, který jako by do těchto míst ani nepatřil.

Už pouhý pohled na něj ve mně vyvolával doposud neznámé příjemné pocity. Aniž bych to dokázala vysvětlit, měla jsem v sobě náhle touhu se toho kamene dotknout, pohladit ho.

Udělala jsem to a najednou jsem vnímala, jak mi tělem prochází zvláštní teplo. Nejprve jsem se polekala a bála jsem se, že mě nějak zrazuje moje tělo. Snažila jsem si vybavit, jak se ohlašuje mrtvice nebo infarkt.

Hned jsem to také řekla Viktorovi a ten se začal o mně bát. To teplo mi procházelo tělem, i když jsem se kamene nedotýkala. Manžela jsem uklidnila se slovy, že mi vlastně nic není, jen cítím energii, která pramení pravděpodobně z toho kamene.

Vnímala jsem energii

Zamířili jsme zpátky na paseku a já s překvapením zjišťovala, že se mi najednou kráčí hrozně lehce. Bylo to, jako bych do kolen dostala nový impulz. Hned jsem si to spojila s tím tajemným kamenem.

V minulosti už jsem četla o léčivé síle přírody v podobě zázračných pramenů vody nebo léčivých starých stromů. Cítila jsem se najednou hrozně příjemně a zatoužila jsem se k tomu kameni hned vrátit a ujistit se o jeho schopnostech.

Znovu jsem do sebe čerpala energii, která z něho vycházela. Nejradši bych tam zůstala stát hodně dlouho, ale to teplo, proudící mým tělem se postupně vytrácelo. Pochopila jsem, že z té léčivé síly se dá čerpat jen chvilku.

Pokračovali jsme v procházce a celou cestu jsme diskutovali o tom kameni. Ušla jsem tentokrát skoro tolik kilometrů, co jindy za celý týden. Připadala jsem si jako znovuzrozená.

Lékař se nestačil divit

K zázračnému kameni jsme s Viktorem zamířili druhý den znovu. Přála jsem si, aby se nejednalo pouze o náhodu a jednorázovou událost. Klouby mě nebolely a moje chůze byla téměř jako kdysi.

Když jsme dorazili ke kameni a já na něj položila dlaně, nic se nedělo. Pocítila jsem zklamání. Viktor mi poradil, abych zkusila ten kámen pokorně požádat. Uposlechla jsem a vzápětí se skutečně do mého těla opět přeléval životodárný proud.

Pro tu energii jsem si pak chodila po celou zbývající dobu našeho pobytu na chalupě. Po návratu do Prahy se můj lékař divil, jak se můj zdravotní stav zlepšil.

Chtěla jsem se pak na chalupu vrátit co nejdříve, abych přijala z kamene další dávku léčivé síly. Čekalo mě však nepříjemné překvapení. Nemohli jsme s Viktorem vůbec najít tu úzkou stezku, která ke kameni vedla.

Snažili jsme se o to jedno celé odpoledne, avšak bez výsledku. Nepodařilo se nám to vlastně už nikdy a dodnes tedy beru celou záležitost jako zásah nadpřirozených sil.

Od té doby uplynulo už několik let, ale moje zdraví zůstalo stále zlepšené. Je mi jen líto, že jsem ke kameni nemohla přivést i jiné lidi, kteří by si takovou pomoc zasloužili.

Alena B., (62), Praha