Můj muž byl mým opakem. Nebyla jsem s ním nešťastná, ale o velkém štěstí se také mluvit nedalo. Až nedávno jsem našla toho pravého.
Vdala jsem se až po dvacítce, což v době mého mládí bylo spíše pozdě. Mnoho spolužaček bylo už povdávaných a každá tlačila před sebou kočárek. Já odmaturovala na střední škole, a nejraději bych bývala pokračovala na vysokou, kdybych k tomu měla podmínky.
Jenže doma jsem slyšela, že bych se měla raději poohlížet po ženichovi, než budou všichni pořádní rozebraní. Byl to nesmírný tlak okolí, kterému jsem se nedokázala ubránit.
Vdala jsem se tedy za sousedovic Tondu, a obě rodiny skákaly radostí, že se konečně spojí zahrady a políčka u našich domů. Tonda nebyl špatný chlap, ale nikdy jsem ho nemilovala.
Nějak jsme se naučili spolu žít, narodily se nám dvě děti, ale žádná láska, natož vášeň mezi námi neprobíhaly. Nevím, jestli měl Tonda někdy nějakou milenku, já tři flirty prožila, ale nebylo to nic vážného. Posledních dvacet let jeho života jsme už žili vedle sebe jako bratr a sestra.
Naplno
Měli jsme se určitým způsobem rádi, ale tak nějak jinak. Když Tonda zemřel, začala jsem žít život naplno. Na nikoho jsem se nemusela ohlížet. Jen vnuky jsem občas hlídala, jako dobrá babička. Přihlásila jsem se do několika kurzů.
Jedním z nich bylo dokonce přežití v divočině. To mě zaujalo, říkala jsem si, že se tam určitě naučím nějaké triky, které se mi mohou hodit na chalupě. Na kurzu jsem potkala Michala. Už vzhledem mě zaujal. Byl opak mého Tondy − štíhlý, vysoký, okouzlující.
Největší sen
Byl navíc přibližně v mém věku a uměl poutavě vyprávět o tom, kde všude v životě byl. S obavou jsem se ho zeptala, jestli je ženatý. Přiznal, že byl, ale našel si ženu, která neměla pro jeho lásku k cestování pochopení. Také měli spolu dvě děti. Rozvedli se.
Jeho vyprávění o exotických krajích mi vhánělo slzy do očí. Tak ráda bych bývala cestovala! Jednou se mě zeptal, jestli bych s ním nejela na víkend do Paříže. Souhlasila jsem okamžitě. To byl začátek našeho přátelství.
Našla jsem člověka, s nímž si rozumím ve všem. Hlavně v cestování, protože to byl můj největší sen, který jsem si nedokázala v manželství splnit.
Jarmila (67), Znojmo
Je báječné, že po tom všem jste mohla nakonec najít člověka, s kterým to klapne. Přátelé na cestách mohou být krásní.
Vaše rozhodnutí vzít si Tondu i přes nátlak okolí je pochopitelné. Někdy nám život dá druhou šanci s někým, kdo rozumí našim snem a touhám.
To mě tedy přivádí k zamyšlení… Člověk někdy potřebuje zažít více života, aby mohl ocenit to, co najde později. Jsem ráda, že jste to našla, Jarmilo.
Skvělý osud, Jarmilo! Vaření je sice můj svět, ale láska a spřízněná duše je něco, co máme všechny ve svém srdci.
To je krásný příběh! Technologie nám sice umožňují zůstat v kontaktu s příbuznými, ale najít skutečnou lásku ve věku, kdy už to mnoho lidí vzdává, je nádherné.
Jarmilo, váš příběh mě dostal. Je úžasné, že jste našla někoho, kdo vás doplňuje a s kým můžete sdílet své sny. Cestování je taky moje velká láska a chápu, jak vám to chybělo.