Můj muž je přátelský „vtipálek“, který vždy okouzlí všechny v okolí. Účetní v dceřině firmě to ale vzala jinak a bezhlavě se do něj zamilovala.

Neměla jsem vůbec klidné dětství, a proto jsem si o to více přála si jednou vybudovat stabilní rodinu, která bude vždy stát při sobě a budeme si všichni velmi blízcí.

Proto když jsem se v devatenácti zamilovala do Oldy a mí rodiče byli striktně proti, věděla jsem, že si udělám vše podle sebe a klidně se zabalím a odejdu.

Máma se mě nejdřív snažila přemluvit a bylo jí to líto, ale táta byl nekompromisní, a tak jsem skutečně odešla.

S Oldou jsme se brzy postavili na vlastní nohy. Já začala pracovat jako prodavačka a on jako zedník a vlastně jsme se na tehdejší poměry neměli vůbec špatně.

Dceři jsme vždy se vším pomáhali

Také jsem brzy otěhotněla a narodila se nám vytoužená dcera Maruška. Toužila jsem mít velkou rodinu, ale mé zdravotní komplikace už nám nedovolily mít další dítě, a tak jsme si naši jedinou dceru hýčkali, ale zase jsme ji nerozmazlovali.

Vychovali jsme z ní úžasnou, vzdělanou ženu, která si našla skvělého manžela a stala se úspěšnou podnikatelkou. Můj manžel byl na ni neuvěřitelně hrdý a vždy se snažil ji v jejích snech podporovat.

Když to šlo, hlídali jsme vnoučátka, ale hlavně Olda jí pomáhal s chodem firmy a zařizoval věci, které ona nebo její manžel nestíhali. Byli jsme tak s manželem vděční, že jim můžeme být nablízku a vídat se vlastně téměř denně a být jedna silná rodina.

Zakoukala se do mého manžela

Vlastně byl můj život krásný až na pár klasických zdravotních peripetií, které potkají každou rodinu. Pak se ale stalo něco, co s našimi životy docela dramaticky otřáslo.

Dcera sháněla do své firmy novou, zodpovědnou účetní a trvalo poměrně dlouho, než takovou našla. Čtyřicetiletá Romana měla zkušenosti a pro naši Marii byla učiněný poklad.

Pomohla jí udělat ve firmě pořádek, dala jí skvělé tipy a byla i velmi laskavá. Nějakou dobu to výborně fungovalo, pak jsme ale začali pozorovat, že se zakoukala do mého manžela, který ve firmě trávil hodně času.

Protože je Olda velmi přátelský a „vtipálek“, Romanu, jako bezdětnou a rozvedenou ženu ve středním věku, zkrátka okouzlil a ona se zamilovala. Nejdříve jsme tomu nepřikládali žádnou váhu, protože mu jen lichotila a občas mu uvařila kávu.

Když už mi ale sám Olda řekl, že je to divné, že se ho dotýká třeba na ramenou, řekla jsem dceři, že s tím prostě musíme něco udělat.

Maruška se však bála, že o skvělou účetní přijde, a stále si myslela, že se jedná jen o nevinný flirt, protože náš táta je prostě přátelský a lidé se k němu podle toho chovají. Já ale vycítila, že je mé manželství v ohrožení.

Nakonec s ní promluvil i manžel

Marušce jsem tedy řekla, že si s ní promluvím já. Reakce té ženy mě ale nemile překvapila.

Poté, co jsem jí řekla, že se mi příliš nezdá její chování k ženatému muži, navíc otci její zaměstnavatelky, začala se ke mně chovat arogantně a řekla mi, že si vymýšlím pohádky a ať se uklidním.

Ke všem ostatním zaměstnancům firmy se chovala přátelsky, zato se mnou jednala přezíravě. Její sympatie k manželovi ale stále rostly, a tak to musel být on sám, kdo jí také řekl, že už mu to není příjemné.

Účetní tuto konfrontaci nezvládla a z firmy odešla. Maruška z toho byla sice nesvá, ale naštěstí se jí brzy podařilo za Romanu najít skvělou náhradu.

Irena I., 56 let, Liberec