Syndrom vyhoření je většinou považován za nemoc postihující workoholiky a jedince, kteří jsou v zaměstnání vystaveni psychické zátěži.

Avšak ohroženi jsou všichni, kdo trpí dlouhodobým stresem. Poslouchejte své tělo a zakročte, dokud je ještě čas.

Postihnout může opravdu kohokoli. Zvýšenému riziku jsou vystaveny třeba i matky na mateřské dovolené, lidé žijící v dlouhodobě neuspokojivém vztahu nebo ti, kdo pečují o vážně nemocnou blízkou osobu.

Varovné signály nepřehlížejte

Rozpoznat vyhoření není úplně jednoduché, protože příznaky mohou být poměrně různorodé. Ve většině zjištěných případů je ale přítomna dlouhotrvající únava, otupělost, neschopnost radovat se z toho, co vám běžně dělalo radost.

Únava se bezdůvodně stupňuje a postižený podléhá výčitkám svědomí a frustraci. Klesá jeho sebevědomí i výkonnost, objevuje se cynismus a negativismus. Nakonec už člověk nemá žádnou motivaci a své snažení o cokoli vzdává.

Zhoršená pozornost a problémy s pamětí

Únava a frustrace občas postihnou každého. Na pozoru byste se měla mít, když u sebe začnete pozorovat zhoršenou schopnost soustředění, problémy s pamětí nebo nezvyklé změny nálad. Vyhoření se kromě psychických potíží projevuje i fyzicky.

Časté jsou problémy se spánkem, bolesti zad, opakované infekce nebo déletrvající zažívací obtíže. Pokud u sebe pozorujete souběh několika psychických a fyzických příznaků vyhoření, je nejvyšší čas vyhledat odbornou pomoc.

Nebojte se požádat o pomoc

Hodně lidí si myslí, že se jim podaří vyhoření překonat, pokud zmírní tempo. To není tak docela pravda. Vyhoření není obyčejná únava. Aby se člověk uzdravil, potřebuje něco jako psychický restart.

Ten je ale možný pouze s pomocí odborníka. Psycholog či psychiatr navíc dokáže odhalit, zda nejde o depresi, akutní stresovou reakci nebo jiné obtíže, které se projevují podobnými příznaky.

V počátcích léčby je někdy nutné podat i vhodné léky, které vám pomůžou uvolnit se a zbavit vás alespoň části obtíží.

Eliminujte problémy

U syndromu vyhoření dvojnásob platí, že je jednodušší mu předcházet než jej léčit. V první řadě se zamyslete nad tím, jaké na sebe máte nároky a jestli je to, co od sebe očekáváte, vůbec reálné. Důležité také je nenechat se využívat okolím.

Naučte se říkat ne. S tím jde ruku v ruce zdravá sebeláska. Buďte na sebe hodní a nebojte se občas zachovat i trochu sobecky.

V neposlední řadě je také prevencí péče o fyzickou formu. Pohybem se můžete zbavit negativních emocí, a navíc se zlepší tvorba hormonů štěstí. Vhodné jsou například nordic walking, plavání nebo jóga.