Nesmělost bývá v navazování vztahů velkou překážkou. Někdy musí pomoci náhoda.
Poté, co jsem se před časem rozvedla, užívala jsem si čtyři roky klid a samotu. Moje manželství bylo tak trochu „italské“, plné hádek a výčitek. Pokud jsem si měla najít dalšího partnera do života, muselo jít o někoho výrazně klidnějšího.
Nevěděla jsem, jak na to
Bydlela jsem na sídlišti ve vysokém paneláku. Lidé se tam většinou znají málo, jen od pohledu. Já jsem se pravidelněji začala potkávat s mužem, který mi byl sympatický. Často jsme se střetli ve výtahu a vnímala jsem, že sympatie jsou vzájemné.
Trochu jsem rozhodila sítě a dozvěděla se, že je sám jako já a bydlí pět pater pode mnou. Ráda bych s ním navázala kontakt, ale ani po několika týdnech se to nedařilo. Náš kontakt se omezil jen na úsměvy a pozdrav.
Došlo mi, že dotyčný je patrně dost nesmělý. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych tu jeho nesmělost překonala a dala mu najevo, že nejsem proti bližšímu seznámení.
Sama jsem iniciativu vyvíjet nechtěla. A tak jsme se dál dvakrát nebo třikrát týdně potkali dole na chodbě nebo ve výtahu a nic se nedělo. Z hlediska případné známosti to zkrátka nevypadalo dobře.
Najednou jsme měli času dost
Nakonec přišla příležitost, která se nedala předem připravit ani odhadnout. Stalo se to o víkendu. Brzy ráno v neděli jsem nastoupila do výtahu se sáčkem na odpadky, abych ho vyhodila dole do kontejneru.
O pár pater níž výtah zastavil a k mému překvapení přistoupil můj nesmělý vyvolený. Pozdravili jsme se, usmáli se na sebe a výtah se dal znovu do pohybu. Pak se ale zastavil a odmítl pokračovat. Prostě jsme v kabině uvízli.
Neměli jsme u sebe mobilní telefony, takže jsme použili dorozumívací zařízení ve výtahu. Než ale firma, která měla opravy na starosti, přijela, měli jsme spoustu času na povídání.
Ukázalo se, že hovořit je o čem. Pozdravy a úsměvy si vyměňujeme dodnes, ale už ve společném bytě, vždy, když se ráno loučíme nebo po příchodu z práce znovu setkáváme!
Iveta M. (54), Ostrava
Haha, to je pecka! Vždycky je zajímavý, jak se lidi dají dohromady za divnejch okolností. 😊 Držím palce!
Příběhy jako tento mě vždycky fascinují. Souhlasím, že štěstí občas potřebuje jen malou šanci, aby se vyjevilo.
To je krásný příběh! Někdy holt náhoda fakt umí překvapit a otevřít dveře, které jsme nečekali. 😊