Připadalo mi to jako dobrý nápad, ale vše dopadlo jinak, než jsem čekala.

Byli jsme s Luďkem spolu téměř třicet let. Už mezi námi samozřejmě dávno neplanula vášeň jako kdysi, ale manželství nám fungovalo. Luděk nezapomínal ani na moje narozeniny nebo výročí svatby.

Když se tak jednou stalo, hodně se mě to dotklo. Postěžovala jsem si kamarádce Radce a ta navrhla, abych probudila Luďkovu žárlivost.

Chtěla jsem vzbudit podezření

Podle Radky se jednalo o osvědčený recept: předstírat, že někoho mám. Ten nápad se mi nejprve nelíbil, ale pak jsem o něm začala vážně přemýšlet. Byla jsem si jistá, že na Luďka by to mohlo zapůsobit.

Věřila jsem, že by mu vadilo, kdyby mě po tolika společně strávených letech mohl ztratit. Promyslela jsem to a začala jsem se chovat tak, abych budila manželovo podezření. Několikrát jsem bez vysvětlení přišla z práce o dost později.

Večer jsem se občas vydala ven, což jsem předtím nikdy nedělala. Zdálo se však, že si Luděk ničeho nevšiml, případně mu to bylo jedno. Musela jsem proto přitvrdit.

Když už nereagoval na náznaky, snad ho probudí konfrontace se skutečným mužem. S Martinem, kolegou v práci jsem se domluvila, že by si na mého milence zahrál.

Místo zájmu přišel šok

Martin mě občas doprovázel domů nebo mi po domluvě volal na mobil v době, kdy jsem ho měla schválně položený na stole u večeře. A na manžela to skutečně zapůsobilo. Dlouho se jen podezřívavě díval, pak se jednoho dne zeptal, jestli mám milence.

Snažila jsem se hrát tu roli dál, přišlo ovšem něco nečekaného. Luděk mi řekl, že mu to nevadí, protože už delší čas přemýšlí o rozvodu. Teď, když naše dcera žije u přítele a já jsem si někoho našla, je k tomu nejlepší příležitost.

Zůstala jsem v šoku. Bohužel jsem Luďka nepřesvědčila o tom, že se jednalo pouze o hru. Doopravdy podal žádost o rozvod a dovedl ji až do konce. Možná by to tak stejně bývalo dopadlo, jenže moje předstírání všechno jenom urychlilo.

Monika S. (57), Opava