Vnučka byla moje vymodlené vnoučátko. Měly jsme úžasný vztah až do té doby, než odešla studovat do Prahy. Přestala totiž komunikovat s rodinou, a my netušili, čím se živí.
Jestli jsem se na něco v důchodu těšila, byla to vnoučátka. Syny jsem měla velmi mladá, Ondřej se narodil, když mi bylo devatenáct, a Viktor jen o dva roky později.
Jako mladá maminka jsem si tak děti užila plná energie, ale přišlo mi, že čas až velmi rychle utíká, a vlastně mi bylo jen něco přes čtyřicet, když už se oba postavili na vlastní nohy, a my s manželem zůstali sami.
Byla můj splněný sen
Roky jsem tak vyhlížela chvíli, kdy mi jeden ze synů oznámí, že s manželkou čekají miminko. A konečně jsem se té úžasné zprávy dočkala. Ondra s Karolínou čekali holčičku a já byla štěstím bez sebe.
Po dvou klucích jsem měla mít v životě konečně také holčičku, kterou budu rozmazlovat, brát ji na procházky, kupovat panenky. Když přišla Deniska na svět, moje srdce bylo naplněné láskou.
Proto mě strašně ranilo, když se z ní stala „puberťačka“, odešla studovat do Prahy, bydlela na intru a už jsme se tolik nevídali. Samozřejmě že to je život a musí to tak být, ale trápilo mě to. To jsem ale nevěděla, že až půjde na vysokou, bude to ještě mnohem horší.
Sice měla hodně učení a také brigádu, ale že by si nenašla ani pět minut na to jednou za týden zavolat babičce? No, trápilo mě to. To jsem ale ještě nevěděla, co za hrozné zprávy mě čeká.
Jednoho dne za mnou přišel syn a začal si se mnou o Denise povídat. I on totiž poznal, že s ní není něco v pořádku. O víkendech nechtěla jezdit domů, a když přece jen dorazila na nedělní oběd, byli všichni v šoku.
Měla telefon za třicet tisíc, značkové oblečení a vzhledově se během pár měsíců změnila k nepoznání. Snacha málem dostala infarkt a syn začal mít podezření, že se děje něco hrozného, protože kde by na tohle studentka vzala.
Pod tlakem se přiznala
Syn bohužel zjistil, že se Denisa vykašlala na školu a že dělá společnici, jak se dneska slušně říká luxusní prostitutce, která se schází jen s několika muži a mimo sex je navíc doprovází na různé akce.
Syn i snacha se z toho zhroutili a já mám srdce rozbité na milion kousků. Ani tak ale nedokážu svou vnučku odepsat.
Věra H., 70 let, Mladá Boleslav
Smutný příběh, který reflektuje zkoušky a nástrahy, před kterými mohou stát dnešní mladí lidé. Jako společnost bychom měli hledat cesty, jak lépe podporovat rodiny v obtížných situacích a vždy nabízet pomocnou ruku místo soudů.
Tento příběh vnímám jako velké varování pro všechny nás, kdo máme vnoučata nebo děti vstupující do dospělosti. Je důležité udržovat s nimi otevřenou komunikaci a zároveň je nechat, aby si život postupně osvojili sami, s naší wwwpodporou.
Jako vážně? To je teda hodně silný příběh. Ale v dnešní době je těžké být mladým a najít správnou cestu. Možná trochu víc pochopení a podpory by od rodiny pomoc mohlo. Třeba se Denisa opravdu snažila a jen to špatně dopadlo :/
Tak to je přesně to, co se dnes děje. V Praze je hodně pokušení a mladí lidé se snadno nechaj mýlit. Ale rodina by měla stát vždycky při sobě. Rozhodně to není lehký, ale důležitý je otevřený rozhovor.