Sestřenice si dodnes vyčítá, jak kdysi skončil jeden její vztah.

Moje sestřenice Lenka se rozváděla před dvaceti lety. Bylo to po desetiletém manželství. Děti neměla a vlastně ani nikdy mít nechtěla.

Po rozvodu zatoužila si chvíli užívat, ale pak si našla přítele. Nevkládala do vztahu s Markem mnoho nadějí. On na tom byl ale přesně opačně. Vytvořil si na Lence šílenou závislost.

Z rozchodu se začal hroutit

Marek byl sice hodný, ale asi žádnou ženu by netěšilo, kdyby jí její partner několikrát denně ubezpečoval o svých citech a kdyby od něho dostávala neustále další a další milostná vyznání. Lence to začalo vadit, a proto se rozhodla z tohoto vztahu vycouvat.

Radila se předtím se mnou, jak to má Markovi říct. Já jsem jí doporučila, ať prostě jedná na rovinu, řekne, co jí vadí a nenechá se přemluvit slibem nějaké nápravy.

Přítel přece nemá být někdo, kdo nám spíš starosti přidělává. Lenka to uznala a skutečně se s Markem rozešla. Snažila se to udělat co nejvíce ohleduplně. Nepomohlo to.

Marek se z toho začal hroutit, choval se hystericky, vyhrožoval jí dokonce sebevraždou. Dál jí pak posílal textové zprávy, ve kterých tvrdil, že bez Lenky pro něho nemá život smysl a raději dobrovolně odejde ze světa.

Neměla možnost odpovědět

Naléhání opuštěného přítele neustávalo. Po jedné návštěvě u mě Lenka zjistila, že ztratila mobilní telefon. Hledaly jsme ho všude možně, ale marně.

Problém byl i ten, že si ho přepnula na tichý provoz, aby jí nezneklidňovala ta neustálá záplava Markových zpráv a volání.

Lenka dospěla k závěru, že ho možná ztratila někde venku. Až po čtyřech dnech jsem její mobil objevila náhodně zapadlý za gaučem. Sestřenice přijela a zjistila, že tam má desítky nepřijatých hovorů a zpráv od Marka.

V té poslední tvrdil, že se opravdu zabije. On to ale skutečně udělal, protože si Lenčino odmlčení vysvětlil jako naprostou lhostejnost. Lence pak dlouho trvalo, než se se sebevraždou bývalého přítele vyrovnala. Asi jí to bude pronásledovat už napořád.

Eva K. (60), Opava