Po rozvodu jsem se dlouho snažila najít nového přítele. Pomohla až kartářka.
Lidé se seznamují všelijakými způsoby. Muži to mají v tomto směru jednodušší, protože od nich se očekává aktivita, alespoň to tak dříve bývalo. Já jsem nepatřila k „panenkám, co sedávají v koutě“, ale první krok jsem nikdy neudělala.
I můj první manžel se musel snažit, aby si mě získal. Vydrželo nám to dvacet let, pak jsme šli od sebe, naštěstí v dobrém. Sama jsem zůstat nehodlala, ale dlouho se mi nedařilo najít někoho vhodného na druhou polovinu života.
Skončilo to zklamáním
Když už moje osamění trvalo dost dlouho, začala se mě trochu zmocňovat panika. Zkoušela jsem se zamýšlet, kde je asi chyba. Na svůj věk jsem stále vypadala mladší, neměla jsem ani povahu, která by muže odrazovala.
Nepatřila jsem ani k vybíravým ženám, které nakonec stejně přeberou a doplatí na to.
Dala jsem si inzerát, ale žádná odpověď nestála za to, i když jsem měla snížené nároky. Nakonec mi jedna známá poradila, abych zkusila hledat partnera netradičním způsobem, za pomoci nějakých ezoterických metod. Jako první přišla na řadu astrologie. Jsem narozená ve znamení Lva.
Astroložka, kterou jsem navštívila – a která slušně rozebrala moji povahu – mi doporučila podívat se po muži ve stejném živlovém znamení, tedy ohnivém. Brzy nato jsem skutečně potkala muže mého věku, který byl nezadaný a ve znamení Střelce. Stalo se to na podnikovém školení, kde jsme se náhodně dali do řeči.
Domluvili jsme si následné setkání – nechtěli jsme tomu říkat „rande“. Dopadlo to skvěle a já jsem v duchu jásala, že moje hledání je u konce. Spletla jsem se. Dotyčný totiž považoval za normální seznamovat se s více ženami najednou.
Byla jsem pouze jednou v řadě. Konec byl samozřejmě nevyhnutelný.
Nebyl tím, za koho se vydával
S astrologií to tedy nevyšlo, i když chyba byla samozřejmě v konkrétním člověku. Zkusila jsem dále numerologii. Kamarádka mi doporučila jednu paní, která se touto metodou zabývala. Díky její radě jsem pak objevila Radka. Ten by mě asi zaujal i bez numerologie.
Hned jsme si bezvadně rozuměli a za čtvrt roku jsme plánovali svatbu. Potom přišla studená sprcha. Ukázalo se, že Radek dluží velké peníze a vlastně i jméno, kterým se mi představil, bylo falešné.
Nebylo divu, že po tomto odhalení zmizel a já o něm už nikdy neslyšela. Dvojí zklamání mě na nějaký čas odradilo od dalších pokusů.
Karty měly pravdu
Čas ubíhal a já zůstávala dál sama a celkem nešťastná. Z metod, které jsem chtěla vyzkoušet, zůstala ta poslední: karty. Našla jsem si jednu věštkyni na inzerát. Ta návštěva na mě udělala silný dojem.
Kartářka mi totiž vyložila, že svého osudového muže v podstatě znám. Pracuje v naší firmě.
Jak ho popisovala, došlo mi, o kom mluví. Zdeňka jsem samozřejmě od vidění znala. Líbil se mi, ale by mladší a myslela jsem si, že je zadaný. Kartářka mě přesvědčila, abych našla odvahu a oslovila ho. Poslechla jsem ji a dopadlo to nad očekávání dobře.
Ukázalo se, že stejně jako já jsem občas pokukovala po Zdeňkovi, on se díval po mně. Stejně jako já byl rozvedený a momentálně skutečně nezadaný. Karty nelhaly. Potvrdilo se to v následujících týdnech, měsících a vlastně i letech.
Zdeněk se stal mým druhým manželem a dodnes jsme spolu šťastní. Té kartářce jsem šla po svatbě poděkovat. Brala to tak trochu jako samozřejmost a sdělila mi, že všechny předpovědi jí díky kartám vždycky vyšly.
Jiřina L., (55), Opava