Když lidé opouští tento svět, mohou ještě zasáhnout do života těch, kdo zůstávají.
Před deseti lety jsem pracovala ve firmě, kde jsme si všichni mezi sebou dobře rozuměli. Ve velké kanceláři nás bylo celkem dvanáct. Šlo o lidi různého věku, ale nebylo to poznat, protože zde vládla skvělá přátelská nálada. Podnikali jsme i různé mimopracovní akce a tvořili jsme sehraný kolektiv.
Nemohla jsem ji zachránit
Jednoho dne odjeli kolega Marek s kolegyněmi Evou a Ivanou na služební cestu. Během ní měli na Moravě vyřizovat nějaké věci. Říkala jsem si, že bych bývala ráda jela také, ale nezáviděla jsem jim… snad jen to, že si všichni tři užijí skvělou zábavu.
V ten den, kdy odjeli, se mi o Evě zdálo. Nejprve to byl příjemný sen, ale potom se všechno změnilo. Slyšela jsem, jak Eva volá o pomoc a padá někam do nějaké jámy. Chtěla jsem jí zachránit, jenže se mi to nepodařilo.
Pak jsem se probudila, celá zpocená hrůzou. Do rána už jsem znovu neusnula, tak silný ten sen byl. Přemýšlela jsem, jestli se o něm mám zmínit v práci. Tam mě ale čekalo kruté překvapení.
Nejhorší obavy se naplnily
Ještě než jsem se rozhodla, zda povím o tom, co se mi zdálo, svěřila se nám jiná kolegyně s podobným nočním zážitkem. Ona ale pro změnu viděla ve svém snu zemřít Ivanu.
Když potom přišel další kolega s tím, že se v jeho snu něco špatného stalo Markovi, začali jsme se o své kamarády opravdu bát.
Špatný pocit zesílil, když nikdo z nich nebyl dostupný na mobilu. Naše nejhorší obavy se ale bohužel vyplnily. Během dopoledne jsme se dozvěděli, že Marek, Eva a Ivana měli těžkou nehodu, při které se jejich vůz zřítil ze silnice do údolí. Ani jeden z nich nepřežil.
Došlo k tomu pozdě večer, když se vraceli ze služebního jednání. Byla to naprosto zdrcující zpráva, po níž se atmosféra v práci změnila a už nikdy nebyla jako předtím. Na jedné věci jsme se ale shodli.
Ty tajemné sny, které jsme tři z nás měli, představovaly ze strany našich nešťastných kamarádů jejich poslední sbohem!
Aneta R. (56), Praha