nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Lásku jsem ztratila a našla na horách
Lásku jsem ztratila a našla na horách

Horská bouda, ve které jsme se ubytovali, byla chatrná.

Zatékalo tam a žili tam divní brouci. No hrůza! Dodnes nechápu, jak je možné, že žiji na horách. Už třicet let. Kdybyste věděli, jak já hory nenáviděla! Byla jsem rozená Pražanka a byla jsem na to hrdá.

Na hory jsme nejezdili, bylo to z několika důvodů vyloučeno. Narodila jsem se postarším rodičům.

V době, kdy ostatní spolužáci zdolávali s rodiči horské vrcholy, oslavila moje máma devětapadesáté narozeniny, tátovi bylo o deset let víc, hrozně špatně viděl a vyučoval na univerzitě.

O sportu tvrdil, že škodí zdraví víc než alkohol a drogy. Byla jsem o tom také skálopevně přesvědčena. Bohužel se mi nepodařilo vyhnout se povinnému lyžařskému výcviku v sedmé třídě základní školy, a doteď jsem ráda, že jsem to přežila.

Přísahala jsem si, že už mě na hory nikdo nikdy nedostane. Ale člověk míní, láska mění. Každý hledáme nějakou spřízněnou duši, i když navenek děláme, jako že ne, jako že jsme frajeři a nikoho nepotřebujeme.

Můžeme sobě i okolí namlouvat, že nejlepší je žít sám, jen s televizí, kocourem a lahví vína, jenomže není to pravda. Ve dvaceti jsem se k smrti zamilovala do spolužáka, který k smrti miloval lyžování a hory.

A tak jsem se ke svému úžasu zčistajasna ocitla v jakési laciné, polorozpadlé horské boudě. Hrůza. V našem podkrovním pokoji nějak nedoléhalo okno, takže se místností nemilosrdně hnal severák.

V rozvrzané skříni žili myši a také nějací brouci, nepátrala jsem po jejich odborném názvu, ale byli velicí a měli dlouhá tykadla.

V duchu jsem si říkala, co asi udělá to otřesné prostředí s naší láskou, a to jsme ještě ani nebyli na sjezdovce. Upozornila jsem Ondřeje, že lyžovat neumím ani za mák, ale smál se, že to přece není problém, naučit se lze v každém věku.

Jen jsem pokrčila rameny, dobře jsem věděla, že tohle problém bude, a obrovský. Nemýlila jsem se. Ráno na svahu jsem pochopila, že legrace skončila.

Nejvíc mě vyvedlo z míry, když se Ondřej bezděky ohlédl za krásnou blondýnou, která si svištěla z kopce dolů úplně profesionálně.

Nejradši bych po ní hodila hůlku. Stejně jsem jí nepotřebovala, celý den jsem se bezmocně válela v závějích a večer jsem byla tak zbědovaná, že se mi nechtělo ani do hospody.

Během dne jsem se pohádala asi dvacetkrát s Ondřejem a desetkrát s vlekařem, který mě neustále slovně napadal, odpoledne už i vulgárně.

Bylo to všechno ještě horší, než jsem čekala, a to jsem přitom nic dobrého nečekala. Kromě grogu byla na celých těch zatracených horách přijatelná ještě jedna věc: že se totiž do hospody jezdilo na saních.

Od boudy se svažovala příkrá úzká cesta, končící přesně u dveří hostince, bohužel také otřesného. Prostředí jen prohloubilo moji špatnou náladu.

Zakouřený lokál se žárovkami místo svítidel, zažloutlými záclonami, které v životě neviděly pračku, a řvoucí černobílou televizí mě silně deprimoval.

U výčepu štěkala německá doga, aniž ji kdokoli okřikl. Ke všemu tu seděl vlekař, poznal mě a chtěl si se mnou připít na moje lyžařské umění, což jsem zavrhla. Řekla jsem mu, že nebudu pít s někým, kdo se neumí chovat.

Ondřej celý zrudl, přitom věděl, jak sprostě mi ten chlap nadával, a omluvil se za mě. Dokonce mu objednal panáka. Mě pak obvinil z toho, že nemám smysl pro humor. Vzteky jsem div nevyletěla z kůže. Zároveň jsem cítila i hluboký smutek.

Cosi mi našeptávalo, že tenhle příšerný večer je jeden z našich posledních. Že se rozejdeme, i když si to zoufale nepřeju. Ale že bude rozchod tak dramatický, to mě nenapadlo. Asi jsem neměla tolik pít.

Ale když ty grogy tak krásně hřály… A já dobře věděla, jaká strašná zima na nás čeká v našem podkrovním pokojíku, kterým se bezstarostně proháněla vichřice.

Po čtvrtém grogu jsem začala mluvit o tom, co si o lyžování, lyžařích a sportování všeobecně doopravdy myslím.

Věděla jsem, že našemu vztahu tence zvoní umíráček, a bylo mi už všechno jedno. Také jsem špatně artikulovala a měla pocit, že mi těžkne jazyk.

Ondřej svůj milovaný sport bránil, a protože německá doga stále štěkala a nebylo dobře slyšet, zvyšovala jsem logicky hlas.

Ondřej se rozčilil a zasyčel, že jsem dvakrát větší hysterka než jeho babička, která je s tím na pozorování v blázinci. To byl poslední hřebíček do rakve. Vymrštila jsem se a s prásknutím dveřmi opustila putyku.

Co se strhlo pak, lze jen těžko popsat. Byla bílá tma. Mlha, do které hustě sněžilo. Věděla jsem, že se nemůžu vrátit, to by bylo nedůstojné. Statečně jsem postupovala dopředu, jenomže nežádoucím směrem. Tma, ledový vichr, jehličky sněhu bodající do očí.

Neviděla jsem na krok. Brečela jsem a volala, veškeré zvuky pohltil nemilosrdný severák. Chtělo se mi spát. Zavřít oči, nechat myšlenky odplout do země nikoho, pomalu a blaženě ztrácet vědomí. Spát.

Kolem uší mi fičelo samo peklo a oči se mi zavíraly, nohy se bořily do sněhu hloub a hlouběji.

Usnout se mi jevilo jako to nejlepší řešení. Pak po mně přejel kužel světla, kdosi mnou cloumal a něco volal. Musel být slušně vychovaný, protože se představil, jako bychom se potkali na kolonádě v Karlových Varech.

Díky tomu neodbytnému hlasu jsem vstala a vlekla se dál, tentokrát už správným směrem, statečný zachránce mi pomáhal, všelijak mě podpíral.

Asi ho poslal sám Krakonoš, který se nechtěl koukat na to, jak mu v milovaném revíru zmrzne jako preclík silně opilá modrooká blondýna.

Teď mě ten Krakonošův člověk napůl nesl nahoru do naší chaty. Jak jsem druhý den zjistila, zpívala jsem mu hymnu a blábolila jsem, že je to na počest jeho chrabrého činu. Statečný zachránce bydlel v téže horské boudě.

U oběda jsem mu šla poděkovat. S Ondřejem jsem nemluvila, sice jsme jedli u stejného stolu, ale zachovávali mlčení. Nevěděla jsem přesně, co říci. Děkuji vám za záchranu života? Znělo to jak z červené knihovny.

Něco jsem vykoktala, on byl skromný a řekl: „Kdybych vás nezachránil já, zachránil by vás někdo jiný. A teď by mě zachránilo, kdybyste přijala moje pozvání na skleničku.“ S tím jsem ráda souhlasila.

Přiťukli jsme si a já významně pohlédla k Ondřejovu stolu. Vypadal jako opařený. Po obědě odjel do Prahy, když balil, řval na mě, že ještě v životě neviděl, aby si někdo tak rychle našel za partnera náhradu.

Prošpikoval to spoustou neslušných výrazů. Zbytek horského pobytu jsem strávila po boku svého pohledného zachránce, který se jmenoval Jan. Byl to také vášnivý horal, ale naštěstí se nebral tak vážně jako Ondřej.

Nenutil mě lyžovat, řekl, ať na něj klidně čekám v hospodě, když mě sjíždění svahů nebaví. Strávila jsem tudíž báječný zbytek týdne, kdy jsem se probouzela kolem jedenácté, po obědě jela na saních do hospody a čekala na hezkého horala.

Vyprávěl mi příběhy ze svahu, zatímco já jej zásobovala historkami o tom, co se nového odehrálo v hospodě. Poslední den pobytu jsme společně došli k závěru, že se k sobě báječně hodíme, ačkoli naše záliby nejsou tak docela totožné.

Časem jsem se dokonce naučila lyžovat, i když to Jan nevyžadoval. Možná právě proto. Irena J. (54), okolí Liberce.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Nikdy jsem nebyla nejhezčí holka ze třídy, a už vůbec ne nejštíhlejší. Postupem let jsem se s tím ale smířila, našla si skvělého muže a založila rodinu. menuji se Jana a je mi 56 let. Ještě donedávna jsem si myslela, že sport je něco, co se odehrává výhradně v paralelním vesmíru. V takovém, kde lidé vstávají dobrovolně v šest ráno, aby si […]
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada […]
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva […]
První dojmy se mohou ukázat jako oboustranně mylné. Když jsem se v padesáti letech rozvedla, začala jsem si užívat volnost. Jezdila jsem hodně na zahraniční dovolené se svojí kamarádkou Lenkou. Vždy jsme si naplánovaly nějaký pohodový pobyt u moře. Bylo to vzájemné zaujetí Lenka byla také sama a ani jedna z nás se nebránila  navázání […]
reklama
Partnerské vztahy
Souznění, nebo jen okouzlení?
Potkala jste skvělého chlapa a v hlavě vám bliká otázka: je to ON? Jak poznat, jestli jde jen o krátký románek, který vás má něco naučit, nebo o muže, který k vám patří? Cítíte, že tentokrát je něco jinak. Že do vašeho života konečně vstoupil CHLAP, kterého nebudete schopna tak snadno nahradit, pokud by z vašeho života odešel. Osudový vztah je jedním z životních […]
Našli jsme k sobě cestu
Svatba mého syna změnila všechno. Odstřihl mě ze života, a já nemohla vídat svá vnoučata. Pak ale přišla událost, která nás znovu spojila. Bylo mi teprve dvacet, když se Jarda narodil. Jeho otec tehdy prostě odešel, beze slova, beze stopy, jako by nic z toho, co jsme spolu plánovali, nebylo skutečné. Já zůstala s dítětem v náručí a životem, […]
Už nechci slyšet žádné další pomluvy!
Na odsuzování a pomlouvání druhých si šťastný život ještě nikdo nevybudoval. Je to zbytečné plýtvání vlastními silami. Jenže proč někdo tak rád pomlouvá? Také se vám už stalo, že se na nic nikoho neptáte, a začnete dostávat rady, že byste neměla dělat to či ono? Že to, pro co jste se rozhodla, je špatné řešení, a že takhle to tedy […]
V čem nám muži lžou?
Muži nám říkají, že nelžou, jen neříkají celou pravdu. Vy to samozřejmě prokouknete hned, ale místo hádky nad tím mávnete rukou. Jakými větami nás tahají za nos? Milosrdné lži používají pánové často. Lžou nám o velikosti našeho pozadí, o počtu svých expartnerek nebo vypitých pivech. Zajímá vás, co si myslí doopravdy, když nám říkají své obvyklé fráze? Ne, […]
Cestování
Pohoda Jižního Tyrolska
Příjemné stezky k vyhlídkám, jezera, která čarují, údolí, opředená pověstmi, pracovití a pohostinní farmáři. Najdete tu balzám pro tělo i božský klid pro duši. Kam zamířit za krásnou přírodou v Jižním Tyrolsku, této nejsevernější italské provincii? Vynechat nesmíte malebnou horskou vesnici Santa Maddalena, jejíž atmosféra vás nadchne. Kouzelným místem je ale i údolí Eggental, součást Dolomit. Tady si milovníci přírody […]
Ostrov bohyně Afrodity
Ostrov Kypr díky své poloze láká k návštěvě i na podzim. S 300 slunečnými dny ročně je rájem pro milovníky moře a slunce. Pobřeží lemují nádherné pláže, útesy a zátoky, lákavé jsou také výlety do malebných horských vesniček. Rozmanitost Kypru láká k půjčení auta, dobře ale funguje i městská doprava. Křišťálové moře střídají archeologické památky a na celém Kypru můžete ochutnávat výbornou […]
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu!  Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí […]
Mykonos na vás čeká!
Zamilovali jste si řecké ostrovy? Každý je jiný, a každý opředený antickými pověstmi. Jedním z méně známých je Mykonos. Leží v Egejském moři a čeká, až ho objevíte! Půvabný ostrov Mykonos leží v řeckém souostroví Kyklady, mezi ostrovy Tinos a Naxos. Jsou pro něj typické bílé domky s modrými okenicemi, úzké klikaté uličky, větrné mlýny a nádherné pláže. V mnohém se podobá nejkrásnějšímu a také […]
Krása a zdraví
Zacvičte s kily navíc
V novém miniseriálu vám přinášíme tipy, jak dát sbohem kilům navíc. Dnes se zaměříme na večerní zabijáky štíhlé linie. Jíst na noc se rozhodně nedoporučuje. Existují dokonce pokrmy, které byste vůbec večer jíst neměla. Kvůli nim totiž nebude metabolismus přes noc pracovat tak, jak má, a dostatečně si neodpočinete, čímž se budou ve vašem těle vytvářet […]
Nejvyšší čas zastavit čas
Komu by nedělalo dobře slyšet, že vypadá skvěle, jako by ani nestárl! Mít mladistvou a svěží pleť je snem asi každé ženy. Jak si ji ale udržet co nejdéle? Ze všech stran na nás útočí nabídky všeho druhu na zázračné krémy, pilulky apod. pro zpomalení stárnutí a odstranění vrásek. Opravdu to ale nejde jinak? Základní kámen Jednou […]
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění […]
Kolagen – váš spojenec proti stárnutí
Čas nikdo nezastaví, ale jsou tu možnosti, jak ho alespoň zpomalit. Jednou z nich je kolagen, základní stavební kámen mladé pleti. V jaké formě je nejlepší? Můžete ho pít jako limonádu, polykat kapsle nebo na sebe mazat krémy, které kolagen obsahují. Která z metod je ale vlastně účinná a co je pouhý klam? Za co vše mu vděčíme a kdy začíná ubývat? […]
Magický svět
V bledém svitu stříbrné tajemné luny
Měsíc není jen tichým svědkem vašich nocí, je i jemným rádcem, který vám ukazuje, kdy začít něco nového, kdy se pustit starých křivd a kdy si dopřát odpočinek. Naučte se využívat jeho sílu ve svůj prospěch a žít v souladu s jeho rytmem. Měsíc odpradávna fascinoval ženy. Jeho tvář se mění stejně jako jejich nálady, cykly i touhy. Není divu, […]
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že […]
Vyrobte si talisman pro štěstí
Malý kouzelný předmět k vám přitáhne pozitivní energii a pocit bezpečí. Nejsilněji funguje právě takový, který sama najdete nebo si jej vytvoříte.  V dnešní době, kdy nás obklopují moderní technologie, je někdy víra v něco vyššího tím největším darem. Ať už věříte ve vesmírnou energii nebo sílu přírody, všechny tyto cesty mají společnou touhu,  že nám […]
Magie tajemného Měsíce
Magické rituály mají svůj řád a vztahují se vždy k určité fázi Měsíce. Jak můžete správně využít energii putování luny? Kdy je nejlepší čas přitáhnout si štěstí a kdy se zbavit něčeho, co vás tíží? Pokud se naučíte sladit svůj život s fázemi Měsíce, můžete využít jeho sílu pro vnitřní růst, uzdravení a harmonii ve vztazích. Dříve lidé věřili dokonce na měsíční […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Říká se, že šedý zákal….
panidomu.cz
Říká se, že šedý zákal….
…se prý má nechat uzrát, než se bude operovat. Kde se tahle lidová moudrost vzala, těžko říct. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.   Šedý zákal se hlásí nenápadně. Začnete vidět trochu nezřetelně jako přes závoj. V noci si musíte posvítit, jinak nevidíte skoro nic, stejně tak na čtení potřebujete silnou žárovku. Přitom vás ostré
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz