Náš soused, pan Josef, kdysi býval velice sympatický a usměvavý muž. Stárnutí mu ale nějak moc nešlo. V padesáti si našel novou mladou ženu a štěstí se k němu obrátilo zády.

Všem nám připadalo, jakoby přišel o rozum. Mladou Barbínu vyměnil za hodnou ženskou, s ní žil spokojeně pětadvacet let a měl s ní dvě dospělé děti. Nová partnerka si ho ale pořádně omotala kolem prstu. A byla zřejmě také dost náročná.

Pan Josef se však nechtěl dát zahanbit. Paničku si strojil, ověsil ji prstýnky a zlatými přívěsky. Každý rok pak jeli na nějakou tu exotickou dovolenou. Říkali jsme si s mužem, kde na to pořád bere. Vždyť nebyl nikdy žádný boháč.

Dostal se do pasti

Vůbec by nás nenapadlo, že si pan Josef na všechnu tu parádu půjčoval. Půjčoval si na vysoké úroky a ty zas splácel další půjčkou. Chudák se do toho šíleně zamotal, až peníze prostě došly.

Barbína rychle vyklidila pole a on, těsně pře důchodem, spadl do dluhové pasti. Po našem domě se pohybovali exekutoři a nakonec dostal i exekuci na právě vyměřený důchod. Doma mu zbylo jen to nejnutnější.

Barbína byla pryč, bývalá manželka žila v jiném městě a děti se s ním moc nestýkaly.

Dveře nám neotvíral

Občas jsme u něj s manželem zazvonili, prohodili s ním pár slov nebo ho pozvali k nám domů na večeři. Byl ale stále zatrpklejší a málomluvnější. Jednoho večera se od něj z bytu ozvala podivná rána. Vyskočili jsme s mužem a běželi k sousedovi.

Na zvonek však nereagoval, neotvíral, proto jsme zavolali policii. Ta našla pana Josefa s prostřelenou hlavou.

Markéta H. (61), Havlíčkův Brod