Původně to měl být jen běžný týdenní odpočinek s přáteli. Když jsem plánovala odjezd do hor, netušila jsem, jaké mi nakonec přinese štěstí!

Pokud se člověk rozvede, dává si pak na vztahy pozor. Často se ale stává, že udělá stejnou chybu dvakrát. Mně se to bohužel v životě „povedlo“.  První rozvod jsem absolvovala ve čtyřiceti. Tehdy jsem se cítila zrazená a opuštěná, protože manžel dal přednost jiné ženě.

Po pěti letech jsem zamířila do svatební síně znovu. Vztah tentokrát vydržel deset let, ale bylo to spíš utrpení. Vůbec jsme si nerozuměli a já těžce snášela povahu svého druhého životního partnera.

V manželství mě vlastně udržoval jen strach, abych nezůstala znovu sama. Stejně to tak nakonec dopadlo.

Měli jsme jet čtyři

Nechtěla jsem zůstat sama a tak jsem hledala dál. Seznámila jsem se s Milošem, který byl starým mládencem. Nepatřil zrovna ke společenským typům, ale působil klidně a vyrovnaně. Choval se jako džentlmen, což mi pro začátek postačovalo.

Po několika schůzkách jsme si vyšli na společnou večeři i s Milošovým kamarádem a jeho přítekyní. Vše proběhlo v přátelské atmosféře. Kamarád se jmenoval Ondra, byl zhruba stejně starý jako já. Jeho přítelkyně byla mladší. Ještě několikrát jsme si podobné setkání u večeře zopakovali.

Byl to právě Ondra, kdo navrhl, abychom společně vyrazili i na zimní dovolenou do Jizerských hor. Od slov nebylo daleko k činu. Ondra vše zorganizoval, zajistil ubytování.

Autobusem z Prahy to byla do Liberce hodina, odtud nás pak čekala další cesta místním spojem.

Přítel mě zklamal

Člověk míní, osud mění. Nevím, co Milošovi tehdy přelétlo přes nos, ale krátce před onou dovolenou jsme se ošklivě pohádali. Odmítl za takových okolností na dovolenou jet a přemlouval k tomu i mě.

Já ale patřím k lidem, na které se nevyplatí příliš tlačit, takže jsem si postavila hlavu.

Miloš řekl, že v takovém případě musíme náš vztah ukončit. Bylo mi to na jednu stranu líto, na druhou stranu jsem vlastně byla ráda, že se takto projevil už nyní. Stát se to po delší době, když bychom třeba už spolu bydleli, nesla bych to hůře.

Trochu hloupě jsem se cítila při pomyšlení, jak zrušenou dovolenou budu vysvětlovat Ondrovi a jeho přítelkyni. S bušícím srdcem jsem vytočila Ondrovo číslo, ale než jsem mu mohla něco říct, požádal mě, jestli bychom se mohli hned sejít.

Dali jsme si sraz v jedné z restaurací, kam jsme chodili. Ondra mi sdělil, že se s přítelkyní právě rozešel. Dost nechápavě se díval na mě, když mě ta informace rozesmála. Vzápětí jsem mu vysvětlila, že já jsem na tom s Milošem stejně.

Odvážný nápad vyšel na jedničku

Namísto dvou partnerských dvojic, které chtěly strávit pokojnou zimní dovolenou v Jizerkách, tu náhle byli dva čerstvě osamělí lidé. Chvíli jsme na sebe s Ondrou hleděli a pak on nahlas vyslovil to, na co jsem zatím jen tajně myslela.

Nenecháme si plánovanou dovolenou pokazit a vyrazíme tam prostě spolu, jako dva kamarádi. Souhlasila jsem. A tak jsme jednoho únorového rána skutečně vyrazili v nečekané sestavě.

Po cestě jsme se ještě dohadovali, zda jeden z objednaných pokojů zrušíme či nikoliv.

Ondra prohlásil, že by bylo zbytečné platit za dva pokoje. Jsme přece dospělí lidé, kteří se spolu snesou. A takhle to i dopadlo. Ten pobyt na horách nás sbližoval čím dál víc.

S překvapením i potěšením jsem zjišťovala, že právě Ondra je tím pravým mužem pro mě.

Tohle poznávání bylo oboustranné. Prožila jsem s ním tu nejkrásnější zimní dovolenou v životě. Toulali jsme se po Jizerských horách i po Liberci. cítila jsem se, jako bych omládla o dvacet let. A tenhle pocit trvá dodnes.

S Ondrou jsme dál spolu, už třetím rokem. Byla to sice zvláštní náhoda, která nás svedla dohromady, ale oba dva ji označujeme za šťastnou!

Helena M. (58), Praha