Naše země může skrývat věci, o nichž jste doteď neměli tušení a které byste jinde těžko hledali. A přitom je máte na dosah ruky. Jistě, Mexiko má mayské pyramidy, Rusko sibiřské tygry a Indie Gangu, řeku mrtvých. Ale my máme…
Kostnice v Mělníku
Většina lidí míří do Mělníka za místním vínem a minou zdejší proboštský kostel sv. Petra a Pavla. A přitom jeho krypta skrývá druhou největší kostnici v Česku hned za tou v Kutné Hoře.
Jedná se o strohý gotický sklep s pozůstatky 10 až 15 tisíc lidí, který sloužil jako doplněk klášterního hřbitova.
Leží tu oběti válek a morových epidemií, na mnohých lebkách a kostech jsou vidět zranění. Poslední pozůstatky sem byly sneseny za třicetileté války. Kosti jsou pietně sestaveny do jednoduchých ornamentů a návštěva skýtá hluboký spirituální zážitek. Nemluvě o tom, že i kostel je prvotřídní gotickou památkou.
Brněnský orloj
Věžovitá, pomalu rotující stavba z černého kamene na brněnském náměstí Svobody měří čas, ale kolik je hodin, to vyluští jen ten, kdo vyhledá pomoc na blízkém informačním panelu.
Černou plastiku, která má tvarem připomínat nábojnici, ale veřejnosti spíš sugeruje dojem vibrátoru, vytvořili a zjara 2010 odhalili sochař Oldřich Rujbr a architekt Petr Kameník.
Má připomínat, že Brno za třicetileté války díky malé lsti odolalo velké švédské přesile.
Každý den zde proto na počest historického mezníku už v 11 hodin zvoní poledne, přičemž z orloje vypadne skleněná kulička; ta připomíná legendu o švédském generálovi, který prý mohl být zabit jen skleněnou kulkou.
Elektrárna Ledvice
Schválně, kde si myslíte, že je nejvyšší rozhledna? Na Pradědu? Petřín? Ještěd? Samá voda! Nejvyšší rozhlednou disponuje uhelná elektrárna Ledvice u Bíliny v severních Čechách, respektive prosklená vyhlídka na jejím odlučovacím komínu.
Nejprve vás poučí v infocentru, pak vyjedete 28 pater výtahem, vyjdete 45 schodů a jste ve výšce 144 metrů! Vidět odtud můžete nejnižší bod Česka, dno dolu Bílina, východním směrem Milešovku a na Krušné hory si skoro můžete sáhnout. Na výchozí místo, do staničky Chotějovice, vás doveze romantická lokálka.
Jihlavské podzemí
Katakomby pod historickým jádrem Jihlavy mají několik pater a délku 25 kilometrů. Účel jejich vzniku je nejasný, navíc průchozí je jen část podzemí, většina, ústící kdovíkam, je dávno zasypaná.
Výzkumníci hovoří o tom, že se zde zjevuje záhadná temná bytost, vystupující ze stěny v místě geologického zlomu se silným výronem výrazně negativní energie.
Na základě pověsti zkoumal podzemí v roce 1997 reportér Stanislav Motl, jemuž se podařilo v temnotě natočit podivnou bytost bez tváře s tenkým krkem a vlasy ve tvaru přilby, snad ženu. Do podzemí mohou i turisté, je tu hned několik vyhlídkových okruhů.
Ďáblova prdel
Skalnatou a lesnatou Javořickou pahorkatinou, jež je součástí České Kanady pod Jindřichovým Hradcem, se můžete toulat celé dny a využít k tomu i místní úzkokolejnou dráhu.
Jedním ze skalních útvarů v lesích kolem rybníka Zvůle (kde jsou dvě hospody široko daleko) je balvan kuriózního tvaru.
Najdete jej poblíž osady U Panského Lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov, asi 200 metrů od zelené turistické značky. Není tak úplně snadné ho najít.
Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka nemůže mít jiné jméno než Ďáblova prdel. Až se pokocháte, vyrazte stezkou mezi kaskádou rybníků na Havlovu horu s rozhlednou U Jakuba.
„Sopky“ u Františkových Lázní
Pro nás je přírodní rezervace Soos exotika, ne náhodou se rašeliništi s minerálními prameny přezdívá Český Yellowstone. Dostanete se sem vláčkem do stanice Nový Drahov, odkud je to do geologického parku jen kousek.
Chodníček dlouhý 1,2 km vede k malým bahenním sopkám zvaným mofety, ve kterých se vaří a bublá minerální voda a stoupá sirný zápach. Připadáte si jako na jiné planetě, přitom jste na dně vyschlého minerálního jezera.
Najdete tu i pítko s vyvěrajícím pramenem. Lokněte si, ale laskomina to není. Žijí tu vzácní živočichové. Kdo si všimne vodouše, bahenního ptáčka?