Život se někdy stočí někam jinam a vy pak koukáte, co se to děje. Někdy si potom vybavíte vzpomínku, a nechcete věřit, že se vám něco takového přihodilo.

Po rozvodu jsem s dětmi zůstala sama a měla jsem se co ohánět, protože bývalý manžel měl neustále nějaké problémy s posíláním alimentů. A tak jsem byla na vše v podstatě sama.

A docela jsem to zvládala, ale jednou se mi během jednoho týdne rozbila pračka, mrazák a následně i telefon. A to bylo na můj skromný rozpočet příliš.

Nabídl mi pomoc

„Že tohle se stane zrovna mně,“ běželo mi hlavou, když jsem dala děti spát a pěkně jsem svou situaci obrečela. Hned ráno v práci jsem se pokusila si sehnat půjčku. Všude mě však odbyli.

Poslední rozhovor vyslechl i můj šéf, který mi přinesl podklady ke zpracování. „Marie, máš nějaké potíže? Nepotřebuješ pomoci?“ ptal se hned. Sice jsme měli přátelské vztahy, ale příjemné mi to nebylo.

V bankách mě odmítli

A tak jsem mu vylíčila, co se mi pokazilo, a postěžovala jsem si, že mi exmanžel neposílá peníze. „Teď mi, bůh ví proč, zamítli půjčku a do výplaty daleko, znáš to,“ zasmála jsem se ve snaze hovor odlehčit. A opravdu jsem to myslela jako legraci. „Po obědě přijď za mnou do kanceláře,“ řekl a odešel.

Když jsem přišla, sotva jsem se posadila, spustil na mě: „Nepůjčuj si, vyjde tě to dráž. Kolik chceš?“ sundal si brýle a čekal na odpověď. Já jsem se nezmohla na slovo, vůbec jsem nepočítala s tím, že bych si půjčila peníze od něj. „Dvacet? Padesát? Víc?

Tak mluv. Odpoledne ti je dám,“ snažil se ze mě dostat odpověď Marek.

Bezděčně jsem ho políbila

Nejdřív jsem se bránila, ale pak jsem si vybavila ten mrazák, pračku, telefon, a tak jsem jen hlesla, že asi těch dvacet bude stačit. „Nesmysl, dám ti padesát, ať jsi v klidu,“ usmál se na mě a dohodli jsme se, že za mnou odpoledne zajede.

Když mi volal, že je před domem, vyběhla jsem za ním a on mi předal obálku. Přiznávám, že se mi tak ulevilo, že jsem mu skočila kolem krku a dala mu pusu. Byl to mžik, neuvažovala jsem.

Až poté jsem se začala omlouvat, on mě ale přitáhl k sobě. „Ne, ne, pokračuj,“ pobídl mě a políbil. Poprvé jsem se nechala, podruhé už jsem se odtáhla, a ještě jednou jsem mu poděkovala.

Sžíraly mě výčitky

Celý večer jsem pak strávila ve výčitkách svědomí. Připadala jsem si jako prohnaná ženská, která si nechá platit. A navíc jsem se začala bát, aby Marek nechtěl splátky v naturáliích. Dokonce jsem chvíli přemýšlela, že peníze druhý den vrátím.

Jenže děti byly malé, bylo léto a bez lednice bych byla bezradná. A také se od té doby ke mně začal chovat jinak.

Dosáhl svého

Pak došlo k tomu, k čemu muselo. Zastavil se u mě doma, že se jde podívat, jestli už mám pračku. Udělala jsem mu čaj. Když jsem vstala, že ho doprovodím, přistoupil ke mně a začal mě líbat.

Bohužel jsem mu neodolala! Marek byl totiž velmi přitažlivý chlap. Samozřejmě to mělo dopad na naši spolupráci a já časem raději odešla. Pachuť z mé tehdejší slabosti ale nikdy nevymizela.

Marie K. (65), Havířov