Vždy jsem své sestře záviděla její manželství. Dnes jsem šťastná že mám normálního, ale věrného manžela.

Marek a Dana byli párem snů. Přitažliví, schopní a sportovci. Po revoluci začali podnikat a když se narodily děti, sestra zůstala v domácnosti, aby měl švagr klid na práci. Vše fungovalo do doby, než se Marek přiblížil k padesátce. Občas to zaskřípalo, ale nakonec vždy vše urovnali.

Krize středního věku

Jednou jsem se za sestrou nečekaně zastavila. Dům byl otevřený, všude nepořádek a Dana nikde. Našla jsem ji až v ložnici v zuboženém stavu, s flaškou alkoholu v ruce. „Proboha, co se stalo? Něco s Markem nebo dětmi?“ ptala jsem se.

„Všechno je skvělý,“ sotva artikulovala. „Děti jsou pryč a Marek s milenkou!“ „Cože?“ nebyla jsem si jistá, že jsem správně rozuměla. Se sestrou ale nebyla řeč, a tak jsem ji vrazila pod sprchu a pak jsem do ní nalila kávu.

To, co mi řekla, mě šokovalo

„Marek má milenku. Třiadvacetiletou Lauru,“ začala vykládat mezi proudem slz. Donesl jí to prý anonym a ona si to ověřila. „Nic jsem mu neřekla, nemohu bez něj žít a bojím se, že když mu to řeknu, opustí mě,“ přiznala zoufale.

„To jsou chlapi, prostě si odskočí a vrátí se,“ snažila se utěšit a já doufala, že má pravdu.

Jenže ta situace už trvá pár měsíců a nic nenaznačuje, že by se chtěl švagr milenky zbavit. Bůh ví, jestli to je vůbec stále ta samá. A sestra pije čím dál víc. Bojím se, že ji švagr nakonec opustí ne kvůli milence, ale prostě proto, že ona chlastá. Nevím, jak jí pomoci.

Jana F. (55), Havířov