To, že dcera mé dobře míněné rady vůbec neposlouchá, jsem si už dávno zvykla. Ale že nic nedělá proto, aby ochránila své děti, s tím se nesmířím.

Petříček na mě vystrašeně kouká z podpeřiny „Babi, to nic není, já jsem se jen zpotil.“ Oba moc dobře víme, že to není pravda. Prostě se zase počůral. Snažím se ho uklidnit. Vím, že se hrozně stydí. Vždyť už mu je osm a počůrává se.

Vím moc dobře, proč se mu to děje. Přesto jsem s ním ještě šla k lékaři. Ten vyloučil jakékoli onemocnění ledvin, močového měchýře či něco jiného. Může to prý být stresem nebo nadměrným přetěžováním, ať fyzickým, tak psychickým.

Samozřejmě, že moc dobře vím, v čem je zakopaný pes, ale mlčím. Tohle by si musela vyřizovat Petrova matka. Moje tvrdohlavá dcera Magda.

Neposlušná od malička

Moje starší dcera Magda byla už od narození velký svéráz. Všechno si chtěla dělat po svém a příkazy a rozkazy plnila vždy velice neochotně nebo dokonce vůbec ne. I za cenu následujícího trestu. Jinak ale byla velmi šikovná, dobře se učila.

A až na ty její chvilky vzdoru, jsme spolu docela dobře vycházely. Dobré vztahy měla i se svou o dva roku mladší sestrou Jarkou. Vše probíhalo celkem v klidu až do doby, kdy na naši Magdičku padla puberta.

Divoké období

Tehdy si opravdu naše dcera začala dělat, co chce. Chodila za školu, opíjela se s kamarády, randila s naprosto nezodpovědnými, pochybnými existencemi. Moc jsem se tehdy bála, jak to všechno dopadne.

Snažili jsme se jí s manželem domlouvat, ale bylo to zbytečné. Naopak. Jako by všechno nám dělala naschvál. Když chodila pozdě v noci domů, nespala jsem, čekala na ni. Někdy nepřišla vůbec. To jsem pak proběhala celou noc po bytě a nevěděla jsem, co mám dělat.

Ošklivý zážitek pomohl

Jednou u nás pozdě v noci zazvonila policie. Když jsem je uviděla ve dveřích, myslela jsem, že se na místě skácím. „Magda, co se stalo.“ Vyhrkla jsem a šla k zemi. Manžel mě včas zachytil a policie uklidnila, že Magda žije.

Byla ale v silně podnapilém vážném stavu odvezena do nemocnice. Tam ji vypumpovali žaludek. Pro dceru tato událost měla podivuhodný efekt. Náhle jako by dospěla. Zdárně dokončila školu a začala se chovat jako rozumná mladá žena.

Stále to nebyl ten pravý

Magda si našla dobré zaměstnání a pronajala si garsonku. Vše bylo v pořádku, jen jediné nás s manželem trápilo. Magda, hezká a šikovná holka, stále nemohla narazit na toho pravého. Muži se sice kolem ní točili dost, ale žádný se nehrnul do vážného vztahu.

A dceři léta ubíhala. Chtěla děti, chtěla svou rodinu. Samota ji ničila. Nemohli jsme jí ale nijak pomoci.

Konečně se objevil Karel

Když nám zamilovaná Magda přivedla představit Karla, trochu mě tím zaskočila. Přesto jsem si ho nakonec během návštěvy stačila dobře prohlédnout. Hned na začátku mi vadilo to jeho trochu teatrání vystupování a zbytečná výřečnost.

To, že měl hned na všechno odpověď a nějaké vysvětlení. Jak jsem ho pak postupně poznávala, moje antipatie vůči němu jen vzrůstala. Jenže Magda měla konečně někoho, kdo s ní „snad“ chtěl zůstat a mé námitky vůbec neposlouchala.

První průšvih

Když u nás tehdy Magda zazvonila uprostřed noci byla úplně bezsebe. Pohádali se s Karlem a ten jí vrazil pár facek. Dostala pěstí přímo do oka, na které teď skoro neviděla. Na policii ani do nemocnice nechtěla.

Ustlala jsem ji tedy u nás, dala obklad a proseděla u ní celou noc. Za dva dny, kromě vybarvujících se několika modřin, jí už bylo líp. Řekla, že Karel za nic nemůže, že ho vyprovokovala a on byl navíc opilý. Vrátila se k němu a já od té doby žiju ve strachu. Čeho všeho je schopen člověk, který klidně zmlátí těhotnou ženu?

Přestala se svěřovat

Tyto útěky k nám a pak zase rychlé návraty zpátky ke Karlovi, se začaly neustále opakovat. S manželem jsme na Magdu naléhali, aby vše oznámila na policii a od Karla odešla. Výsledkem bylo to, že už nám přestala říkat, co se u nich doma děje.

Statečný Petr

Postupně jsme se to dozvídali až od vnoučat, která mezitím rostla jak z vody. Malý Péťa, kterého jsem často hlídala mi svým dětským způsobem sděloval, co se stalo. Obrázek, který jsem si z toho sestavila, byl děsiví.

Nalitý, pěkně pod parou otec se vrací hlučně domů. Na všechny řve, a když není po jeho, tak začne bít maminku, tedy mou dceru. Péťa jí prý vždycky chce bránit, ale táta má větší sílu a seřeže ještě jeho. Někdy dostane pár facek i Evička.

Dcera ztratila rozum

Chvíli jsem váhala, ale pak jsem zkusila znovu s dcerou promluvit. Vysvětlit jí, jaké nebezpečí jí život s alkoholikem přináší, jak vážně to poškozuje obě její děti. Co když ve vztek Karel nakonec někoho z nich zabije? Magda je ale jako raněná hluchotou.

Karla neustále omlouvá. Prý tolik zase nepije, má to pod kontrolou. Je zastáncem přísnější výchovy, tak děti občas plácne. A oni dva? To se prý jen tak kočkují, Karel je trochu víc temperamentní.

Nevím si rady

Nejenže se Péťa kvůli narušené psychice stále počůrává, tak malá Evička zase zadrhává. Snažím se starat o vnoučata, jak nejvíc můžu. S Karlem se nedá mluvit. Vždy, když se vidíme, chová se naprosto skvěle, jako vzorný otec a pozorný manžel.

Je to zkrátka velký komediant, který mé námitky hravě odpálkuje. Bojím se, že vnoučatům nebo dceři ublíží.

Marta V. (61), střední Čechy