Nikdy předtím jsem si prakticky neznámého muže domů nepozvala. Jednou jsem ale udělala výjimku, když jsem se přes internet seznámila s milým a vtipným Ondřejem.

Dlouho jsem s nikým nechodila a zatímco mé kamarádky se vdávaly a rodily jako na běžícím páse, já se stále pokoušela najít toho pravého.

Chodila jsem na rande na slepo, dávala si schůzky s muži z internetových seznamek a pomalu ztrácela naději na normální vztah s normálním mužským. Kdybyste viděli exoty, co si se mnou dávali rande!

Buď to byli zoufalci s pro mě divnými charakterovými rysy, nebo naopak zajíčci, co mají rádi sex se staršími ženami a rozhodně nechtějí žádný delší vztah, nedejbože děti.

Ozval se mi sympaťák

Už jsem z toho byla unavená a seznamky jsem projížděla jen ze zvyku. Když tu na mě vykoukl fakt pěkný chlapík. Psal mi, že by se rád sešel a dokonce navrhl moji oblíbenou kavárnu. Řekla jsem si, že v nejhorším jedno trapné setkání ještě snesu, a kývla jsem.

Hezky jsem se oblékla, navoněla, ale nemůžu říct, že bych se těšila, spíš jsem byla zvědavá. Jak moc je fotka zavádějící, jestli není třeba patnáct let stará, nebo zda Ondřej není zapřísáhlý starý mládenec, co po večerech vycpává mrtvá zvířata.

Musela jsem se sama sobě smát, co všechno jsem si představovala. Na druhou stranu, kdybyste vyslechli všechno co já na předchozích rande, nedivili byste se.

Všechno sedělo

Ondřej ale vypadal stejně jako na fotce. Sympatický, usměvavý, zdálo se i trochu plachý čtyřicátník se zvedl ze židle hned, jak jsem vstoupila do kavárny. Moc nemluvil, ale já vyprávím ráda, takže mi to nevadilo.

A když později navrhl, jestli bychom si ještě nešli sednout do vinárny, když už zavírají, souhlasila jsem, jak taky jinak. Ondřej totiž povídá: „Jsem fakt překvapený. Promiň, ale bál jsem se.

Ony tam ženské dávají fotky, na kterých jsou buď o dost mladší, nebo prostě jiné, a vůbec celkově lžou. Jsem hrozně nadšený, že jsi přesně taková jako na fotce a platí, cos o sobě psala.

Moc se mi líbíš.“ Pak se mi zadíval do očí tak, až se mi trošku podlomila kolena.

Pozvala jsem ho k sobě

Ve vinárně jsme pak už vypadali jako zamilovaný pár. Popíjeli jsme a Ondřej mi lichotil, vtipkoval a ukázalo se, že dokáže být roztomilý společník. Čím bylo později, tím blíž u mě seděl, a když zaplatil a vstoupili jsme do ulice, přitáhl mě k sobě a políbil.

Bylo to úžasné, a protože jsem byla už citově dost vyprahlá a navíc ze mě víno udělalo odvážnou ženu, pozvala jsem k Ondřeje k sobě domů. Nikdy jsem nic podobného neudělala, ale rozhodla jsem se být malinko lehkomyslná.

Vždyť některé ženy mají snad každý večer nového milence, tak co já bych si nemohla jednou taky užít! Navíc když se mi Ondra tak líbí a je takový sympaťák, třeba spolu zůstaneme. Možná chvíli, možná déle.

Vzala jsem tedy Ondřeje do svého malého pronajatého bytečku, který jsem si vymazlila k obrazu svému. Je tam dobře vidět, že v něm žije žena, a určitě je i znát, že tam bydlí žena s vkusem. Takže když Ondřej pravil: „Hm, máš to tady hezké,“ udělal mi radost.

Usnula jsem tvrdě

Sex byl malinko rozpačitý, ale zároveň i malinko opilý, takže bych ho zhodnotila jako – po tak dlouhé době fajn. Usnula jsem s lehkým úsměvem na tváři velice tvrdě. Probudilo mě až cvaknutí dveří.

Zmateně jsem se podívala na mobil a zjistila jsem, že je půl sedmé ráno a že za půl hodinky vstávám. Už jsem tedy v posteli jen ležela, trochu mě z vína z předešlého večera bolela hlava, a přemýšlela jsem o tom, zda už konečně mám od partnera, nebo ne.

Nevěděla jsem, zda jsem ho neodradila tím, že jsem si ho hned po prvním rande vzala do postele. Ondřej ale určitě musel ráno do práce, tak jsem se rozhlížela, zda mi někde nenechal vzkaz. Třeba jen malý lístek se srdíčkem nebo nápis rtěnkou na zrcadle, snila jsem.

Otevřel šuplík s prádlem

Jak jsem se rozhlížela kolem dokola, všimla jsem si, že mám otevřený šuplík s prádlem. Věděla jsem, že já ho takhle nikdy nenechávám.

Nejdřív jsem se lekla, zda není Ondřej nějaký úchyl, který se mazlí s prádlem, když jeho přítelkyně spí, pak jsem se ale lekla ještě víc, když jsem si uvědomila, že vzadu v šuplíku s prádlem mám taky obálku, ve které si syslím penízky na svou vysněnou dovolenou.

Samozřejmě mám i normální účet, ale tohle jsou peníze, které dostávám hotově, a tak si je i hotově spořím.

Peníze byly pryč

Rychle jsem vstala a vsunula ruku na obvyklé místo s obálkou, ale nic jsem tam nenahmatala. Vyházela jsem všechno prádlo a najednou jsem se dívala na naprosto prázdný šuplík. Nic. Takže jsem si domů vlastně objednala zlodějského gigola!

Jedno rande s ne tak oslnivým sexem mě stálo osmadvacet tisíc! To jsem ale trubka! Hned jsem se vrhla k počítači a podívala se na Ondřejův profil na seznamce, ten tam ale „kupodivu“ už nebyl.

Zloděj, se kterým jsem byla na rande a v posteli, se pravděpodobně ani nejmenoval Ondřej, a když už jsem přišla o peníze takhle hloupě, alespoň, že jsem byla tak chytrá a trvala na kondomu.

Na seznamce jsem od té doby nebyla a na policii jsem svou hloupost ohlásit taky nešla. Rozhodla jsem se, že se tím jen poučím a půjdu dál hledat opravdovou lásku. Tentokrát už s větší opatrností.

Lucie H. (41), Říčany