Hotel v romantickém prostředí skrývá strašlivé tajemství. Bloudí jím duch ubité ženy. Snaží se hostům říct jméno svého vraha?

S dcerou a vnučkou jsme si udělaly výlet do míst, kde jsem vyrůstala. Projížděly jsme krajinou, městečky a vesnicemi, které jsem znala ze svého dětství. Tak jsme dojely na místo s krásnou vyhlídkou. Blížil se večer, a my se ubytovaly v místním hotýlku.

Byly jsme nadšeny. Výlet se opravdu povedl. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mě měla čekat jedna z nestrašlivějších nočních můr v životě.

Vzbudil mě křik

Ze spaní mě probudily rány na dveře. Posadila jsem se na posteli. Křik toho muže byl nesrozumitelný, bylo jasné, že je opilý. Byla jsem rozhodnuta neotevřít! Chatrné dveře ale povolily. Do pokoje se vřítil muž jako hrom a jedinou ranou mě srazil na zem.

Nebyla jsem schopna se bránit ani křičet. Začal do mě zběsile kopat, rvát mě za vlasy a řvát, že jsem děvka. Konečně jsem se vzpamatovala a začala se bránit. Podařilo se mi vytrhnout, postavit se na nohy a utíkat. Jaké štěstí, že byl tak opilý!

Říkala jsem si, že si mě asi s někým spletl Vyběhla jsem na chodbu a začala bušit na nejbližší dveře, ať mi otevřou… marně! Honil mě s nožem Agresivní opilec se vyřítil na chodbu s nožem v ruce a rozběhl se ke mně.

Začala jsem v panické hrůze utíkat k točitému schodišti. Běžela jsem rychle, noha se ale podvrtla a já upadla. Chytil mě za vlasy, cosi řval a pak jsem jen cítila, jak do mě zabodává nůž.

Síly mě opouštěly.

Už jsem ani necítila bolest, všechno se začalo se mnou točit. Konečně mě pustil a jeho sprosté nadávky se vzdalovaly. Bože! Říkala jsem si. Musím se vzchopit a najít pomoc. Sebrala jsem všechny síly, a pokusila se zvednout. Všude byla krev – i na stěně.

Klopýtala jsem podél zdi – už jen kousek a budu v hale… V zrcadle jsem se nepoznala A najednou jsem se uviděla. V němém úžasu jsem zírala v zrcadle na tvář mladé ženy. Dívaly jsme se vzájemně do očí. Nebyla jsem schopna slova.

Udělala jsem krok k zrcadlu, obraz ženy v něm stál, sotva se držela na nohou, vypadalo to, že každým okamžikem omdlí. Došla jsem až k zrcadlu, dál už to nešlo. Cítila jsem v jejím výrazu přátelství i velkou prosbu a cítila jsem, že mi chce něco říct.

Sotva dýchala. Život z ní rychle utíkal, už jen sípala. Špicovala jsem uši, když tu se mnou kdosi zatřásl. Bylo to jako zemětřesení. Hrozně jsem se lekla.

Chtěla mi prozradit vraha?

Dcera se mnou lomcovala na posteli. Kde to jsem a co se děje? Nemohla jsem se rychle zorientovat – byl to extrémně děsivý a neskutečně živý sen. Prý jsem se celá třásla, křičela, sípala a nemohly mě probudit.

Druhý den jsem svůj noční zážitek líčila majitelům hotelu. Mým snem nebyli vůbec zaskočeni. Nebyla jsem prý první, komu se v drobných obměnách zdálo totéž. V padesátých letech tu prý kdosi ubodal krásnou mladou ženu majitele hotelu.

Její muž byl nerudný chlap, který hodně pil a pak si svou zlost vybíjel na ženě. Tehdy byl v podezření, ale vraždu mu nikdy nikdo nedokázal. Co mi ta nebohá duše, která nemá dodnes klid, chtěla ve snu říct?

Myslím, že jméno svého vraha, aby konečně nalezla svůj klid. Kateřina S. (57), Česká Lípa .