Až po mnoha letech manželství jsem úplně náhodou zjistila, že mi manžel zahýbal se sestrou, kolegyní i sousedkou. Prostě, nebyl mi snad nikdy věrný. Rozhodla jsem se mu to vrátit i s úroky!
Vždycky jsem tušila, že se můj manžel dokáže moc dobře přetvařovat. Byl ale na mě hodný a nikdy na nás s dětmi nešetřil. Proto jsem přivírala oči a nikdy po ničem nepátrala. Potom jsem zcela náhodně zaslechla rozhovor sestry s jejím manželem a bylo to jasné.
Rozváděli se. Kvůli mému manželovi. „Chodila jsem s ním jen krátce,“ přesvědčovala moje sestra svého rozzuřeného manžela a dodala: „On si hned našel náhradu. Tu jejich prsatou sousedku!“
Chystala jsem pomstu
Zůstala jsem jako opařená. Se sousedkou jsem se kamarádila. Zvala ji na kafe a svěřovala se jí. Museli se mi potom oba smát, jaká jsem hlupačka! Zmocnil se mě vztek. „Rozvedu se, zničím ho, zlikviduju!“ mumlala jsem si a potom vyběhla z domu.
Procházela jsem se snad do půlnoci, ale pomohlo to. Vztek mě přešel. Změnila jsem názor. Proč bych se měla trestat a zůstávat na stará kolena sama? Proč se připravit o sladký pocit pomsty? Dám mu ochutnat jeho vlastní medicíny! V práci jsem měla stejně starého kolegu, který mi už hodně dlouho nadbíhal.
Byla to taková naše hra. On se mnou flirtoval a já ho stále odmítala. „Ale tentokrát ho neodmítnu!“ umínila jsem si. Kolega byl zprvu nedůvěřivý a čekal ode mě nějaký vtip. Stálo mě dost úsilí ho přesvědčit, že tentokrát to myslím opravdu vážně!
Byl z toho nadšený, že jsem si konečně dala říct. Zamluvili jsme si takový malý hotýlek za městem a tam jsme se párkrát sešli.
Svedla jsem i švagra
Nikdy to nebyl nijak světoborný zážitek, ale mě hnala touha po pomstě a pro tu jsem byla ochotná vydržet cokoliv. „Tak to je první!“ napsala jsem si hned do kalendáře a hledala další oběť.
Nakonec se ukázalo, že jsem ji měla přímo před nosem. No přece manžela mojí sestry, té nevěrnice! Dal si říct bez váhání, ale já věděla, že to nebylo z nějakého chtíče nebo dokonce z lásky. Hnaly ho stejné důvody, jako mě… Pomsta!
Vždyť kdo by se chtěl dobrovolně stát paroháčem, že… Odškrtla jsem si radostně druhého chlapa a během pár týdnů jsem jich mohla napočítat rovných pět.
Sama jsem se nestačila divit, jak jsou mužští povolní a jak se nechají ochotně přemluvit k malé, malinkaté a nezávazné nevěře. Ale nestačilo mi to. Moje pomsta musí být obrovská! Taková, která manžela úplně zdrtí. Srazí ho na kolena a sebere mu veškeré jeho sebevědomí.
Koníček se mi zalíbil
Pokračovala jsem celý rok. Když jich bylo rovných deset, předložila jsem seznam manželovi. Tedy, jen seznam křestních jmen všech mých milenců. Ke každému jsem napsala datum a průběh schůzky.
Se všemi podrobnostmi, aby manžel nezůstal na pochybách. Aby si nemyslel, že jsou to lži. Napsala jsem to tak věrohodně, že hned uvěřil. Bylo to tak výmluvné, že víc výmluvné to být ani nemohlo. Řádil jako šílený.
Řval a kopal do dveří. Vyhrožoval sebevraždou, což mě rozesmálo. On, takový bolestín, který ze strachu nechodí ani k zubaři! Smála jsem se a smála. Pomsta může být opravdu někdy sladká. A já se fakt pomstila! Můj nový koníček se mi zalíbil natolik, že nemám chuť přestat.
Je to dobrodružství! A tak v něm pokračuji. Jen manželovi se už s ním raději nebudu svěřovat. Dělá, co mi na očích vidí, jen aby si mě udobřil. Tak ať se snaží, má co dohánět!
Hana K. (52), severní Morava