Často se stává, že sousedské vztahy nejsou zrovna ideální. Ale to, co jsem zažila já, doufejme, není tak běžné. Byla to hrůza.

Policista na stanici si prohlíží mé fotografie, kde mám zdokumentované své modřiny. Mám je po celém těla a jednu velkou podlitinu i na obličeji. Také si důkladně prohlédl retgen mých tří zlomených žeber. No a sádru na levé ruce nemohl přehlédnout.

Jen přitom udiveně kroutil hlavou „A tohle všechno je jen kvůli hlasitému rádiu?“ Přikývla jsem. Ano, je to tak, i když tomzu sama uvěřit nemůžu.

Nebylo to naschvál

Vše začalo tím, že jsem si chtěla poslechnout rozhlasové zprávy. Poslední dobou nějak hůř slyším, a tak jsem trochu přidala na hlasitosti. Možná o trochu víc než jsem měla. Pochopila jsem to, když mi soused začal bušit do stěny pokoje.

Snažila jsem se rádio ztlumit, ale pak jsem zase neslyšela vůbec nic. Ozvalo se nové bouchání. Raději jsem přijímač vypnula.

Vše se opakovalo

Pár dní se nedělo nic. Soused asi nebyl doma. Pak jsem si zase jednou pustila večerní zprávy. A po nich byl velice zajímavý pořad, který jsem už bohužel nedoposlouchala. Tentokrát nikdo na stěnu nezabouchal, zato se ozval zvonek u dveří.

Šla jsem, jen tak v noční košili, otevřít. Ani jsem se já hloupá nepodívala kukátkem, kdo na chodbě stojí.

Neuvěřitelná agrese

Než jsem stačila cokoli říct, soused vrazil do mého bytu a hrozně na mě křičel. Hnal se rovnou do pokoje, chatil rádio. Chtěla jsem ho zachránit a začala se s ním přetahovat. On mě ale odmrštil a rádiem třískl o zeď.

Pak mávl rukou. Teprve teď jsem si všimla, že v ní drží policejní obušek. No a tím mě začal mlátit hlava nehlava. Jakoby právě přišel o rozum. Když jsem upadla, ještě do mě párkrát kopl a pak už nic nevím. Ztratila jsem vědomí.

Skončil na psychiatrii

Pomoc mi zavolala sousedka, která ten křik slyšela. Souseda odvezli na psychiatrii a mě do nemocnice. Kromě zlomené ruky, žeber a podlitin má také úplně vyřízené nervy. Bojím se vrátit do svého bytu a jsem zatím u dcery. Soused je obžalovaný z napadení. Ale to už mi můj klid nevrátí.

Marta K.(72), Prachatice