Dokážou být pěkně záludní a lhát, jako když tiskne. Jenže i tak je docela snadno prozradí drobné maličkosti. Stačí o nich vědět a lhář vás neošálí.

I když by se mohlo zdát, že ulhaný člověk se při hovoru raději zaměří na špičky svých bot, opak je pravdou. Čím déle vám dotyčný zírá do očí, tím větší je pravděpodobnost, že neříká pravdu. Lháři se logicky snaží vypadat co možná nejpřirozeněji.

Proto racionálně využívají vše, co zdůrazňuje jejich důvěryhodnost a soustředí se na oční kontakt. Když člověk mluví pravdu, nebo nemá co skrývat má tendenci naklánět se blíže k posluchači.

Na druhou stranu lhář se bude pravděpodobně naklánět směrem dozadu, což znamená, že nechce říct více, než je nutné.

Podle nosa poznáš kosa

Lidé mají tendenci si sahat na nos častěji, když lžou, než když říkají pravdu. Děje se to pravděpodobně z toho důvodu, že se nahrne adrenalin do kapilár v nose, což způsobuje jeho svědění.

Člověk, který lže, si pravděpodobně bude zakrývat ústa rukou, nebo si bude dávat ruce blízko úst, jako kdyby chtěl zakrýt lež, kterou právě říká. Pokud má ústa stažená a napjatá, může to znamenat, že je tato osoba ve stresu.

Přehnaná gestikulace rukou, ohnutá záda, zkřížené nohy. Máte pravděpodobně co do činění s pokrytcem upravujícím skutečnosti pro vlastní dobro.

Jeho řeč je podivná

Když váš společník v jedné větě řekne třikrát „hm, ehm, nebo oh“, nekouká z toho nic dobrého. Tohle jsou totiž učebnicové znaky signalizující lež. Podvodník si při jejich vyřčení zatím chystá argumenty, které na vás vybalí.

Když říkáte pravdu, používáte v dialogu slova rozumná a logická. V opačném případě vám však z úst mohou vyklouznout nekontrolovatelné zvuky, což je vlastně promyšlený krok, který narychlo pomáhá vytvořit další strategii.