Příběhy – 47. stránka

Příběhy

Správné zaměstnání si mě nakonec našlo samo – náhodou

Celý život jsem pracovala v jednom podniku a najednou na mě padl neblahý los, že se moje místo ruší. Zoufale jsem začala hledat práci. Své profesi a místu jsem byla věrná. Chybělo mi málo do důchodu, když se se mnou rozloučili a já najednou byla na pracáku. Marně jsem si sháněla místo v oboru. Až po čtyřech měsících mě upoutala […]

od Karla Pelikánová

Hvězdy mi pomohly najít skvělého manžela!

Postavení planet neurčuje ani tak budoucnost, jako spíš to, jací lidé jsou. A pozná se také, jestli se k sobě hodí nebo ne. Byla jsem vždy spíš založená prakticky a chtěla jsem se v životě spoléhat sama na sebe. Lidem, kteří se řídili podle nějakých ezoterických rad, jsem se spíš divila. Takové ty horoskopy, co vycházejí v novinách, […]

od Petr Stránský

Můj čas na kafíčko pro vaše hobby a volný čas

Právě vyšlo letošní páté číslo vašeho oblíbeného časopisu Můj čas na kafíčko pro vaše hobby a volný čas. A i tentokrát je plné zajímavých článků ze světa hobby, kreativity a zahradničení. Nyní jsme se zaměřili na pěstování bylinek a domácí přírodní lékárnu. Mít léčivé zázraky přírody celý rok po ruce se totiž opravdu vyplatí. Poradíme vám, […]

doporučujeme

Neštěstí mě posadilo nečekaně za volant

Celý život jsem se zdráhala řídit auto, až mě rodinné problémy donutily postavit se svému strachu. Patřím mezi ty ženy, které se nechávají autem vozit. Řidičský průkaz ale mám už od svých devatenácti let. Po maturitě jsem totiž nastoupila do zaměstnání k policii na oddělení, kde se vyráběly řidičské průkazy. Tam jsem dostala příležitost si udělat […]

od Karla Pelikánová

Nebezpečné alergie zaútočily rychle a nečekaně

Osud si s námi pohrává, kdykoli se mu zachce. To, co bylo včera, nemusí být dnes. A tak tomu je i s naším zdravím. Po šedesátce jsme byli s manželem spokojení senioři, kterým zdravíčko stále sloužilo. V naší rodině vládla dlouhověkost. Nikdo netrpěl žádnými závažnými nemocemi, oba jsme byli naprosto soběstační. Já chodila na vrátnici a manžel se držel svého oboru jako […]

od Karla Pelikánová

Proč při sobě stát i ve zlém za každou cenu?

Chce se mi těžko věřit vzpomínkám. Prožili jsme si s bratrem peklo. A nejhůře na tom byla matka. Přesto jsem našla v sobě sílu odpustit. Násilí a strach, to bylo mé dětství. Otec musel mít vše pod kontrolou a jakmile bylo něco jinak, přišel krutý trest. Maminka byla plná modřin a bratr se neučil moc dobře. Pamatuji si, jak nad ním […]

od Karla Pelikánová

Jak se do mě můj chlapík znovu zamiloval?

Musela jsem se změnit, abych pochopila, že vzhled je také důležitý, nejen naše duše. Nechtěla jsem dělat svým vnukům ostudu, tak jsem na sobě zapracovala. Nebyla jsem velká krasavice, ale ošklivá taky ne. Můj muž mi říkal, že mu na vzhledu nezáleží, že mě miluje takovou, jaká jsem. Dnes si myslím, že mi ty nesmysly […]

od Karla Pelikánová

Mateřský cit rozbil naše velké přátelství

Byla jsem přesvědčená, že dítě nikdy chtít nebudu. Moje nejlepší kamarádka zase nemohla otěhotnět. A tak jsme jednou dostaly nápad… Dá se říct, že jsme se kamarádily od školky. Říkaly jsme si všechno. Když ale Mirka po své svatbě pořád mluvila o tom, jak se s manželem marně snaží o dítě, už mě to nebavilo poslouchat. Lékaři tvrdili, že […]

od Karla Pelikánová

Ztracený chlapeček mi našel toho pravého

Ten den jsem prožila snad nejhorší chvíle ve svém životě. Zároveň jsem ale potkala lásku, jež měla podobu rytíře v zářivé zbroji. Ihned po škole jsem nastoupila jako učitelka do mateřské školky. Ta profese mě bavila, navíc jsem měla skvělou starší kolegyni, která mi hodně pomáhala. „Zítra mám volno, musíš to tu zvládnout sama,“ řekla mi […]

od Karla Pelikánová

Jedné kolegyni jsme pomohly, druhou tím naštvaly!

Za naši snahu zaplatil bohužel někdo jiný tvrdou daň. V naší kanceláři jsme byly čistě ženským kolektivem. Většina z nás měla partnera nebo manžela. Jedinou výjimkou byla Eva. Ta se před časem rozvedla a nedařilo se jí najít vhodného přítele. Byla z toho smutná a trápila se, takže jsme se rozhodly s tím něco udělat. Naše snaha měla úspěch […]

od Petr Stránský

Kvůli hloupému drbu jsem přišla o kamarádku

Dobrých přátelství je málo. Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do věcí, které se mě netýkají. Komu jsem tím pomohla? Naše mámy byly sousedky a čekaly nás ve stejnou dobu. S Lenkou nás rozdělila až střední škola. Já šla na gympl, Lenka toužila být zdravotní sestrou. Naše přátelství ale trvalo. Dokonce mě Lenka požádala, […]

od Karla Pelikánová

Se svojí celoživotní láskou jsem se jen míjela!

Čas nám nabízel spoustu šancí k tomu, abychom byli spolu. Bohužel jsme je nikdy nevyužili. Znali jsme se s Michalem od nejútlejšího věku. Do první třídy základní školy jsme kdysi nastoupili ve stejný den. Jediné, co nás rozdělovalo, bylo to, že jsem byla v áčku, zatímco on v béčku. Bydlel se svými rodiči nedaleko našeho domu. Tenkrát se dala […]

od Petr Stránský

Dcery to se svým strachem o děti přehánějí

Zařekla jsem se, že nebudu zasahovat do výchovy svých vnuků. Někdy si musím ale doslova sedět na jazyku. Vylétla bych z kůže! Své dvě dcery jsem vychovala dobře. Myslela jsem si, že stejně tak budou přistupovat k výchově mých vnuků. Ale kdepak. Starší Jana má sedmiletého Jáchyma a mladší Hana čtyřletou Ivanku. Jakmile dcery oslavily osmnáct, zařekla jsem […]

od Karla Pelikánová

Z běžného hovoru se stala po týdnu záhada!

Setkala jsem se s něčím, co nemělo logiku, ale přesto se to stalo. Dnes už si lidé v drtivé většině volají mobilními telefony, ale dříve byli odkázáni na pevnou linku. Tenkrát jednoho večera, krátce předtím, než jsem se chystala jít spát, náš telefon zazvonil. Normálně ho bral můj manžel, ale ten byl zrovna na dva týdny pracovně […]

od Petr Stránský

Zlozvyk mě vytrestal tak, že jsem se dala na lepší cestu

Byl to stav vyhoření. Cítila jsem se strašně zbytečná, že jsem si svou cenu dokazovala krádežemi. Pozdě jsem pochopila, že to je už nemoc. Nikdy jsem tendenci ke krádežím neměla. Všechno začalo tím, že jsem se dobře vdala. Pracovitý muž, dům s bazénem, žádné povinnosti. Pavel chodil z práce pozdě a kamarádky neměly tolik času jako já. Těšila […]

od Karla Pelikánová

Dětství je bolestná vzpomínka

Máma umřela, když mi bylo osm. Než jsem se z toho stačila vzpamatovat, dostala jsem náhradní maminku. Nadšená jsem z ní nebyla. Macechu otec přivedl, když mi bylo devět. Máma umřela rok předtím. Nechodil kolem horké kaše a nijak mě na to nepřipravoval, to nebyl jeho styl. Řekl: „Lído, tohle je tvoje nová maminka a ty ji budeš mít […]

od Karla Pelikánová