Já se svým dětem do života nikdy nepletla, a proto mi bylo velmi nepříjemné, když snacha neustále zjišťovala, kdo jednou zdědí můj majetek. Nebylo zbytí, musela jsem to vyřešit.

Když se můj mladší syn ženil, byla jsem štěstím bez sebe, protože to byl velký „chytrolín“, který nikdy příliš nekoukal po holkách a spíše se věnoval modelům lodí a autíček.

Nakonec se ale přece jen poštěstilo a našel si velmi milou přítelkyni Anetu, která na něj měla dobrý vliv. Nic ale samozřejmě nebylo tak růžové, jak se zdálo. Moje velmi milá snacha byla sice laskavá, ale až příliš se starala o věci, do kterých jí nic nebylo.

Nejvíce mě rozčilovalo to, že se stále vyptávala na to, kdo jednou zdědí kterou nemovitost (vlastním dům, ve kterém žiji, menší byt a krásnou chatku).

To mi naprosto pilo krev, protože mi přišlo, jako kdyby mě už posílala do hrobu a chtěla dědit majetek. Několikrát jsem jí opakovala, že to je moje věc a rozhodně teď není třeba ji řešit.

Na stole jsem nechala falešné smlouvy

Když už jsem ale toho měla dost, rozhodla jsem se, že své snaše udělím lekci. Připravila jsem v pracovně falešné desky s nápisem: Dědictví – notář – vyřízeno a vložila tam falešné smlouvy, ve kterých byl všechen můj majetek uveden na staršího syna.

Pak jsem ji jednou poprosila, aby mi skočila do kanceláře pro šál, co jsem tam měla hozený, než jsme odešli na procházku. Bylo mi jasné, že se dlouho nevrací proto, že tam prohlíží ony papíry. Vrátila se s naprosto kyselým obličejem a byla celá běsná.

Museli jsme si nastavit hranice

Během procházky vydržela hodinu mlčet a pak před synem, mnou i mým starším synem a jeho manželkou a dětmi spustila: „Prosím tě, co to má znamenat, že Jakub dostane všechno, co máš? Aleš si jako nic nezaslouží? A co naše budoucí děti!? Není ti to blbý?“

Chvilku jsme na ni všichni koukali a mlčeli. Pak jsem se odhodlala a osočila ji, že mi koukala drze do papírů, které jsem měla v pracovně.

Samozřejmě jsem také vysvětlila, že jsou to papíry falešné a holčička by si měla uvědomit, co je a co není její starost. Syn už také vybouchl a konečně jí od plic řekl, ať se o to nestará. Dnes už spolu vycházíme a ona moc dobře ví, kde máme hranice.

Františka O., 57 let, Pardubice