Dvacet let trvající manželství skončilo během několika minut. Manžel si našel milenku a bláznivě se zamiloval! Jeho zrada mu nesměla projít jen tak!
O svém manželství jsem nemohla nikdy říct nic špatného. Můj muž byl pracant a jeho malá firma vzkvétala. Zaměstnanci ho měli rádi a on na ně nedal dopustit. Platil jim víc než musel. Občas někomu půjčil a jindy zase něco zařídil. Bral je skoro jako rodinu!
Na naše dvě děti byl vždycky hodný a laskavý. Ostatně, pro tu jeho laskavou a mírnou povahu jsem ho milovala!
Čekalo mě překvapení
Nikdy mi nešlo do hlavy, jak právě on ukočíruje tolik podřízených i obchodních partnerů. Doma mi dokonce pomáhal i s nádobím. A to už je co říct! Když postupně odešly děti na vysokou a my zůstali doma samotní, začal se Petr měnit.
Moc toho nenamluvil a občas koukal někam do neznáma. Prostě byl duchem nepřítomný! Domnívala jsme se, že toho má v práci moc, nebo že se mu něco nepovedlo, ale on byl v tomhle směru celkem v pohodě. Dokonce mi zaplatil i drahou dovolenou.
Ale letět jsem musela sama, on neměl čas… Po návratu od moře na mě čekalo překvapení. Petr se odstěhoval a na stole ležely rozvodové papíry! Nevím, co mě víc šokovalo. Petrova nepřítomnost, nebo to, co bylo v těch papírech napsáno.
Po rozvodu jsem neměla dostat téměř nic! Všechno bylo psané na manžela.
Byla jsem naivní
Nikdy jsem se nestarala o finance ani majetek. Vždycky jsem mu důvěřovala a nenapadlo mě, že by naše hezké manželství mohlo skončit tímhle způsobem. Když si Petr domáhal podepsaných listin, nezmohla jsme se ani na výčitky. Byla jsem úplně ochromená.
Jakoby okolní svět přestal existovat. Nedokázala jsem se svěřit ani kamarádkám! Co bych jim řekla? Že se to stalo z ničeho nic? Že jsem neměla nikdy ani stín podezření, že něco není v pořádku? Vlastně jsem vůbec nevěděla důvod rozvodu.
Petr ve svém návrhu uvedl, že máme rozdílné názory! „Ty naivko, vždyť tě podváděl celé dlouhé roky! Tvůj manžílek je úplně jiný, než za jakého jsi ho měla…“ řekla mi kamarádka, která nelenila a přišla mě domů navštívit. Byla hodná a nemyslela to nijak zle.
Vlastně mě chtěla spíš utěšit. Abych nelitovala, o jakého sympaťáka jsem přišla!
Byl to gauner
Vykreslila mého muže jako pěkného gaunera. Vlastnil v okolních městech několik nočních podniků a půjčovnu aut. Děvky, pokoutní kšefty, styky s místní mafií…Tohle a mnoho dalšího mi na něho vyzradila a já v tu chvíli nevěděla, čemu věřit.
Bylo toho najednou na mě moc! „Jestli mi nevěříš, dám ti jeho novou adresu. Bydlí daleko za městem. Hezky v utajení. V luxusním baráčku. I s tou svojí novou královnou!“ řekla uštěpačně a hned mi začala líčit cestu, abych trefila.
Mě ale nějaká adresa nezajímala. „Královnou? Jak to myslíš?“ ptala jsem se nechápavě a ona stejně nechápavě na mě vykulila oči: „A proč myslíš, že se rozvádí? Aby se mohl oženit. Už o tom mluví celé město!
Možná musí, ale to nevím jistě…“ Když jsem tuhle zprávu uslyšela, bylo mi, jako bych se probudila. Jako bych dostala ránu proudem. Místo elektřiny do mě ale vjel jen vztek. V tu chvíli bych klidně mohla zabíjet!
Chtěla jsem poznat jeho milenku
Na nic jsem nečekala a hnala se poznat tu Petrovu krasavici. Zrovna s mým mužem vycházela z branky od jejich luxusní vily. Krasavice silikonová! Platinová blondýna s pusou přifouknutou jako kačer! No, ten měl tedy vkus!
Oba se bezstarostně smáli, a co chvíli se zastavili, aby se mohli do sebe zakousnout. Jako dva puberťáci! Umínila jsem si, že rozvod jen tak nepodepíšu. A také, že vymyslím pomstu. Pořádnou, aby mého mužíčka pěkně zabolela! To první se mi podařilo.
Na radu právníka, takového mladíčka sotva vyšlého ze školy, jsem nakonec získala od všeho skoro polovinu. Mohla jsem být víc než spokojená! I mladíček byl radostný. Mým zprvu beznadějným případem si udělal pěkné jméno. Zbývala jen ta pomsta. Chuť byla veliká, ale nápad žádný!
Tajná schůzka přinesla ovoce
„O něčem bych věděla,“ nadhodila kamarádka. Ta, co za mnou kdysi přišla domů. „Ta Petrova žežulka prý kdysi pracovala v jednom pochybném hotýlku. Jako hosteska!“ řekla, ale já netušila, kam míří. Ona mi to hned vzápětí vysvětlila:
„No, kdybychom sehnaly nějaké fotky, lechtivé fotky, mohly bychom je tomu tvému poslat. Možná by se divil, kým byl uloven…Určitě o tom nemá ani tušení, je to už pěkných pár let.“ Její nápad mě nadchnul.
Petr bude za úplného blbce, který naivně naletěl zlatokopce! Nápad to byl dobrý, ale sehnat fotky nebylo lehké. Nikdo s námi nechtěl nic mít. Asi se všichni báli Petrovy pomsty. Vyšlo najevo, že kamarádka měla ve všem pravdu.
Vůbec mi nebylo jasné, jak jsem mohla být tak hloupá. Až u jedné z bývalých zlatokopčiných kolegyň jsme uspěly. Sešla se s námi tajně, v noci. Musely jsme odpřísáhnout, že ji nikdy neprozradíme.
Oběma to slušelo
Stálo to pěkný balík, ale konečně jsme s kamarádkou získali kýžený kompromitující materiál. Stál za každou korunu, kterou jsem musela zaplatit! Už jsem se chystala z mobilu poslat pár fotek svému, vlastně už bývalému manželovi, když mě kamarádka zastavila.
„Počkej, víš, že za pár dní mají mít svatbu?“ Co kdybychom ty fotky poslaly těsně před pochodem k oltáři. Nebylo by to super?“ zeptala se a mě popadla škodolibá radost. To bylo něco! Pomsta jak má být!
Ve svatební den jsem nedočkavě seděla na lavičce skoro až u radnice. Čekala jsem na tu slávu! Konečně se sjely bílé limuzíny a z jedné z nich vystoupil Petr s nevěstou. Oba nastrojení jako nějací filmoví herci! „Úplný Richard Gere!
Ale konec bude jiný, než v tom slavném filmu…“ pomyslela jsem si chvíli před tím, než jsem zmáčkla tlačítko odeslat.
Plán se vydařil na jedničku
Fotky putovaly k ženichovi! Přišly mu dřív, než vstoupil do budovy radnice. Zastavil se a nevěřícně koukal do mobilu. Potom se začal rozhlížet. Moje číslo bylo samozřejmě skryté a fotky mohl poslat kdokoliv!
Třeba nějaký rival v podnikání, nebo bývalá milenka, když jich měl tolik! Petr na chvíli úplně ztuhnul. Vypadal jako nějaká socha! Ale potom se vzpamatoval. Ožil! Strčil oběma rukama do nic nechápající nevěsty a začal na ni něco křičet!
Sápal se po ní jako nějaký rozzuřený medvěd. Ona máchala rukama a on se asi jen tak tak držel, aby ji nezbil. No, takového jsem ho vůbec neznala! Bylo po svatbě! Fotograf z místních novin fotil tu svatební grotesku jako zběsilý. I moje kamarádka fotila. Prý abychom měly na svoji pomstu hezkou památku!
Jana T. (56), Litvínov
