nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Životní láska zaťukala na dveře zjara
Životní láska zaťukala na dveře zjara

Bydleli jsme ve stejné vesnici, malé jako dlaň. Mirek se mi líbil, jenomže si mě vůbec nevšímal. Myslela jsem, že jsem mu lhostejná. Vždycky jsem měla ráda jaro, ale bylo tu cosi, co mi radost z probouzející se přírody kalilo. Kupodivu to byly Velikonoce, nádherné a dojemné svátky jara.

Dny se prodlužují, slunce zvědavě vykukuje z mraků a pěkně při tom pozlatí krajinu, holé větve stromů se pomalu začínají zelenat, ze zahrádek září petrklíče, tulipány, krokusy. V naší vesnici se Velikonoce slavily se vší parádou, což nebylo nic pro mě.

Některým kamarádkám nevadilo, že je honí řvoucí houf kluků s vrbovými pruty. Že je švihají a že to bolí a pálí jako čert. Prostě byly rády, že jsou středem pozornosti a že se o ně kluci zajímají. Mně to vadilo.

Nevím, proč by se mi mělo líbit, když mě někdo honí a chce mě zmlátit. Babička s mámou namítaly, že je to přece lidová tradice a že je ji třeba dodržovat.

Myslím, že by se ženy měly proti takové tradici vzbouřit, ale kupodivu to neudělaly ani dnes, kdy se tolik dbá na lidská práva.

Zatímco kamarádky si divoké útoky mladíků ozbrojených vrbovými pruty s mašličkami vychutnávaly, mně se z toho dělalo zle. Postupem času se pro mne svátky jara staly obávaným strašákem.

Už když mi byly tři nebo čtyři roky, zkrátka co mně paměť sahá, chodil naší malou vískou hrozivý průvod kluků, který se valil do každých dveří, protože všude nebo téměř všude bydlila nějaká žena.

Věk je nezajímal, „zmydlili“ každého, stařenku nebo předškolní děcko, bylo jim to jedno.

Nejvíce záležet si pochopitelně dávali na mladých dívkách, ty pak ukazovaly modřiny, boule, odřeniny, škrábance, a k mému úžasu je předváděly širokému okolí s jakousi pro mne nepochopitelnou hrdostí.

Připadalo mi, že by měly spíše zavolat policii, a ony byly na tu újmu na zdraví ještě pyšné! Naše obec byla tak malá, že každý každého znal.

Měli jsme rybník, kapličku a hasičskou zbrojnici, zatímco obchod, hospoda i škola byly přes kopec, v sousední střediskové obci.

Ráno jezdil do školy autobus, komu ujel, musel pěšky. Mezi opozdilci býval pravidelně i Mirek, který se mi líbil. Byl o rok starší než já. Nikdy si mě nevšímal, a tak jsem si dávala velký pozor, abych si ho také nevšímala.

Měla jsem pocit, že ho zajímám asi tak jako včerejší noviny. Přehlížel mě jak lány. Mirek býval mezi velikonočními „útočníky“ pravidelně, ale zdálo se mi, že se drží zpátky. Zpravidla stál v pozadí a mával řehtačkou, která vydávala nepopsatelně příšerný zvuk.

A mým směrem se nikdy ani nepodíval. Nejhorší bylo, že jsme se ani nezdravili. Přitom bydlel v naší ulici, jen asi o tři domy dál, a moji rodiče a jeho rodiče se kamarádili. I prarodiče byli dobrými přáteli.

Jen my dva, Mirek a já, jsme se chovali jako absolutní zoufalci. Dokonce s tím přišel i můj děda, ptal se mě, proč se s Mirkem přehlížíme. Prý mu to říkala prodavačka z koloniálu. Prý nás pozorovala v obchodě a bylo jí divné, proč si neřekneme ani: ahoj.

„Vy jste si něco udělali?“ vyzvídal děda. „On tě něčím urazil?“ To už jsem byla v pubertě a zaječela jsem: „Vůbec nic jsme si neudělali! To nemají vesničani nic jiného na práci, než šmírovat lidi?“ Ve skutečnosti mi to bylo moc líto.

Myslím to, že si mě vůbec nevšímal. Živá duše netušila, že jsem do Mirka zamilovaná. Neřekla jsem to nikomu, ani mámě, ani nejlepší kamarádce. To už mi táhlo na sedmnáctý rok. Chodila jsem na gymnázium, Mirek na průmyslovku.

Jezdili jsme vlakem, při čekání jsme na nádraží každý postávali ve své skupince a jeden druhého ignorovali. Dbala jsem na to, abych byla oblečená co nejlépe, pravda, s oděvy byl v té době trochu problém.

Naštěstí máma uměla docela dobře šít a ve volných chvílích mě to učila. Sukni jsem zvládla s přehledem, nejsnazší byla co nejkratší. A minisukně byly naštěstí v módě.

To jaro, o kterém chci vyprávět, jsem si „spíchla“ bílou sukýnku s drobnými červenými kvítky, k ní jsem nosila mámin rolák a boty na podpatku téže majitelky.

Neříkám, že to bylo vysloveně s jejím svolením. Neviděla to ráda, ale tolerovala to, občas. Nechci vypadat neskromně, ale myslím, že jsem vypadala velmi dobře. Slýchala jsem uznalá hvízdnutí ze skupinky hochů čekajících na vlak.

Mirek nic. Bylo to ztracené. Byla jsem zoufalá! Přiblížily se moje sedmnácté narozeniny a s nimi i svátky jara.

Počasí jako vymalované, z trávníku zvědavě vykukovaly tulipány, slunce se koupalo v obecním rybníku, ptáci jásali tak hlasitě, že mě to budilo ve čtyři hodiny ráno.

Ráno na Velikonoční pondělí mě rodiče i s babičkou a dědou, bydleli jsme totiž ve velkém domě mých prarodičů, pozorovali s jiskřičkami v očích.

„Zase to tvé oblíbené Pondělí velikonoční, viď?“ dělala si ze mě legraci máma, když mi nesla ke stolu čaj a míchaná vajíčka.

V proutěných mísách trůnila vejce barevná, na vrbových proutcích ve veliké váze visely na dlouhých stužkách nádherné kraslice. „A tobě nevadí, že tě taky zmlátí?“ divila jsem se. „Vždyť to nevadí ani mně,“ ozvala se vesele babička.

„Aspoň se trochu proběhnu. Je to legrace, cožpak nemáš smysl pro legraci?“ Ještě jsem ani nedojedla, a už se ozval podezřelý šramot. Zamrazilo mě. Oni se totiž nenamáhali ani zvonit, vždycky se přehoupli přes plot a plížili se k domu.

Nám ženám nezbývalo než otevřít, byli schopni rozmlátit dveře, a rozběhnout se po zahradě. Schovat se v domě nám děda zakázal, tvrdil, že by následně vznikla hmotná škoda. Majerovům ze sousední ulice takhle jednou vnikli do vilky.

Výsledkem bylo rozbité okno, dvě zrcadla napadrť, rozlomené dveře pokoje, stržený závěs a pak ještě nějaké drobnosti jako rozbité nádobí či odloupnutá omítka. A dvě lehká zranění, kdy dva mladíky pokousal rozčilený dobrman pána domu.

My ženy jsme se rozběhly po zahradě, jako když střelí do vrabců. Mám pocit, že babička uháněla dozadu k veliké borovici, ale ji bili jen symbolicky. Máma dostala solidní nářez, ale co to bylo proti mně! Všichni mě švihali, ale jeden mě řezal hlava nehlava.

K mému nebetyčnému úžasu to byl ten, který vždycky jen stával v pozadí. Mirek! I teď, s odstupem mnoha let, si říkám, že to tehdy opravdu přehnal.

I když jsem si oblékla kalhoty a mikinu s dlouhým rukávem, byla jsem sešvihaná bez přehánění do krve, dokonce se mi jednou trefil i do obličeje.

Bolestí jsem se rozbrečela. Mirek couvl, vypadal provinile. I zbylí si všimli, že něco není v pořádku. Zmizeli. Rozběhla jsem se do pokojíčku a práskla za sebou dveřmi. Do večera jsem nevyšla, oběd odmítla.

Brečela jsem nejméně hodinu. Že se nestydí, surovec! Pronikavější než bolest byl údiv. Jak to?! Vždyť si mě nikdy nevšímal! Když jsem se vrátila druhý den ze školy a otevřela učebnici, že napíšu úkol, zacinkal zvonek.

U zahradní branky stál Mirek. Vypadal tak zoufale, až mi ho bylo líto. Ten obrázek mám dodnes před očima. Teplý jarní podvečer, liduprázdná ulice. Nikde nikdo, jen provinilý kluk v džínách a teplákové bundě, s kyticí jasně žlutých narcisek.

Jako by mu slunce spadlo do náruče, tak zářily. Působil dojmem, že na mě hodí květiny a uteče. Ale přešlápl z nohy na nohu a nedbale pravil: „Promiň.“ Vzala jsem si kytici a sykla jsem:

„Dobrý.“ Těmito dvěma slovy jsme zahájili naši známost, postupem času vážnou, nyní trvající desítky let a posvěcenou sňatkem, dětmi a vnoučkem..

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Předchozí článek
Další článek
Související články
Začátky některých vztahů mohou přinést nečekané situace. Jsou události v lidském životě, jejichž průběh závisí na počasí nebo na ročním období. Kdyby se nám následující příběh stal někdy v únorových mrazech, asi by to všechno dopadlo i hůře. Byla jsem pod dozorem Všechno začalo tehdy, když jsem se seznámila s Patrikem. Bylo mi tehdy devatenáct, […]
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal […]
Někdy člověk nevidí, co má před sebou. Musí zasáhnout tajemné síly. Ve svých sedmačtyřiceti letech jsem se ocitla v situaci, se kterou jsem si nevěděla rady. V manželství jsem už delší dobu nebyla šťastná, a tak jsem si našla mladšího přítele. Měla jsem v plánu se s Kamilem, mým mužem, rozvést a Luboše si později […]
Byla jsem tehdy matka samoživitelka a koukala, kde bych ušetřila. A tak jsem si nechala dobře poradit. Ta rada mě nakonec přišla draho. Po rozvodu jsem se odstěhovala na vesnici, kde bylo levnější bydlení, a děti vozila autem do školy ve městě, kam jsem chodila do práce. Když jsem se vzpamatovala z toho, že mě […]
reklama
Partnerské vztahy
Už nechci slyšet žádné další pomluvy!
Na odsuzování a pomlouvání druhých si šťastný život ještě nikdo nevybudoval. Je to zbytečné plýtvání vlastními silami. Jenže proč někdo tak rád pomlouvá? Také se vám už stalo, že se na nic nikoho neptáte, a začnete dostávat rady, že byste neměla dělat to či ono? Že to, pro co jste se rozhodla, je špatné řešení, a že takhle to tedy […]
V čem nám muži lžou?
Muži nám říkají, že nelžou, jen neříkají celou pravdu. Vy to samozřejmě prokouknete hned, ale místo hádky nad tím mávnete rukou. Jakými větami nás tahají za nos? Milosrdné lži používají pánové často. Lžou nám o velikosti našeho pozadí, o počtu svých expartnerek nebo vypitých pivech. Zajímá vás, co si myslí doopravdy, když nám říkají své obvyklé fráze? Ne, […]
Co se říká jen kamarádce?
Ne partner, ale nejlepší kamarádka o vás ví úplně všechno a sdílí s vámi všechny radosti i starosti. Co byste nikomu jinému nikdy neřekla? Komu jinému si můžete postěžovat nejlépe než své nejlepší kamarádce. Hlavním tématem bývá samozřejmě váš partner. Čím vás zase naštval, co udělal nebo neudělal. Kamarádce se svěříte i s tím, že jste potkala nádherného chlapa, který se […]
Víte, co opravdu nejvíc chcete?
Říká se, že ženy nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou. Jenže někdy není tak snadné poznat, co vás nejvíc udělá šťastnou. Vyzkoušejte metodu 7 otázek, a zjistíte, co je pro vás opravdu to nejlepší. Možná jste se v běhu života pořád tak pečlivě starala o druhé, že jste někde cestou úplně zapomněla na sebe. Abyste se […]
Cestování
Pohoda Jižního Tyrolska
Příjemné stezky k vyhlídkám, jezera, která čarují, údolí, opředená pověstmi, pracovití a pohostinní farmáři. Najdete tu balzám pro tělo i božský klid pro duši. Kam zamířit za krásnou přírodou v Jižním Tyrolsku, této nejsevernější italské provincii? Vynechat nesmíte malebnou horskou vesnici Santa Maddalena, jejíž atmosféra vás nadchne. Kouzelným místem je ale i údolí Eggental, součást Dolomit. Tady si milovníci přírody […]
Ostrov bohyně Afrodity
Ostrov Kypr díky své poloze láká k návštěvě i na podzim. S 300 slunečnými dny ročně je rájem pro milovníky moře a slunce. Pobřeží lemují nádherné pláže, útesy a zátoky, lákavé jsou také výlety do malebných horských vesniček. Rozmanitost Kypru láká k půjčení auta, dobře ale funguje i městská doprava. Křišťálové moře střídají archeologické památky a na celém Kypru můžete ochutnávat výbornou […]
Vydejte se k srdci slavné Velké Moravy
Velehrad, jedno z nejvýznamnějších poutních míst u nás, je pro jednodenní výlet jako stvořený. Těšit se můžete na bohatou historii i na nevšední zážitky. Obec Velehrad najdete nedaleko Uherského Hradiště přímo mezi výběžky pohoří Chřiby. O tomto místě se často hovoří jako o jednom z nejmalebnějších koutů Slovácka. A není divu!  Tajemné katakomby Dominantou obce a zároveň největší chloubou velehradské farnosti je bazilika minor Nanebevzetí […]
Mykonos na vás čeká!
Zamilovali jste si řecké ostrovy? Každý je jiný, a každý opředený antickými pověstmi. Jedním z méně známých je Mykonos. Leží v Egejském moři a čeká, až ho objevíte! Půvabný ostrov Mykonos leží v řeckém souostroví Kyklady, mezi ostrovy Tinos a Naxos. Jsou pro něj typické bílé domky s modrými okenicemi, úzké klikaté uličky, větrné mlýny a nádherné pláže. V mnohém se podobá nejkrásnějšímu a také […]
Krása a zdraví
Malí vodní siláci
Ne náhodou jsou mořské řasy a chaluhy častou součástí přípravků pro krásnou pleť či vlasy. Jsou totiž doslova nabité látkami, které mají zpevňující, hydratační a čisticí schopnosti. Dávají se třeba do pleťových masek, protože obsahují aminokyseliny, vitaminy a minerály zajišťující hydrataci a fungování pokožky vůbec. Pleť po nich bude pružnější, kontury zpevněné a vrásky méně […]
Lokny zesílí nový japonský kartáč
Je to tak prosté! Zdravá pokožka rovná se krásné vlasy. Přední vizážisté proto doporučují zaměřit se v první řadě na ni. Za ještě důležitější, než kondicionéry, masky či šampony je však považováno pravidelné kartáčování, které kůži prokrví. Zatočí s neduhy Ultranovinkou je japonský kartáč, který s pokožkou dokáže divy. Trápí vás svědění hlavy, neustále tvořící se lupy nebo příliš rychlé […]
Jak mít lepší náladu bez použití léků?
Se začátkem září se často pojí špatná nálada či úzkost, že prosluněné léto už končí. Jak se můžete udržet v psychické pohodě a tyto nepříjemné stavy zahnat? Osvědčeným, i když ne vždy oblíbeným způsobem, jak se zbavit úzkosti a stresu, je pravidelná fyzická aktivita. Důležité je provozovat takový sport, ze kterého budete mít radost. Mohou to být procházky, jízda na […]
Když k vám promlouvá vlastní jazyk
Při ranním pohledu do zrcadla vás zaskočil bílý povlak na jazyku? Neignorujte ho. Bílý jazyk je častý jev a tělo tím obvykle něco naznačuje. Co přesně? Tělo volá o pomoc Bílý povlak na jazyku může mít víc příčin, od neškodných až po ty, které si zaslouží pozornost. Nejčastěji jde o nahromaděné mrtvé buňky, zbytky potravy nebo bakterií, což značí probíhající nemoc. Objevuje […]
Magický svět
Vyrobte si talisman pro štěstí
Malý kouzelný předmět k vám přitáhne pozitivní energii a pocit bezpečí. Nejsilněji funguje právě takový, který sama najdete nebo si jej vytvoříte.  V dnešní době, kdy nás obklopují moderní technologie, je někdy víra v něco vyššího tím největším darem. Ať už věříte ve vesmírnou energii nebo sílu přírody, všechny tyto cesty mají společnou touhu,  že nám […]
Magie tajemného Měsíce
Magické rituály mají svůj řád a vztahují se vždy k určité fázi Měsíce. Jak můžete správně využít energii putování luny? Kdy je nejlepší čas přitáhnout si štěstí a kdy se zbavit něčeho, co vás tíží? Pokud se naučíte sladit svůj život s fázemi Měsíce, můžete využít jeho sílu pro vnitřní růst, uzdravení a harmonii ve vztazích. Dříve lidé věřili dokonce na měsíční […]
Přítel mi přivezl z cest nebezpečný dárek
Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné […]
Jak jsem pomáhal hledat ztracený kočárek
Ta žena vypadala zoufale. Běhala po parkovišti a hledala své dítě. Našel jsem ho, vděku jsem se ale nedočkal. Naopak jsem se nestačil divit. Vyšel jsem s nákupním košíkem ze supermarketu a byl svědkem šílené podívané. Před obchodem, kde parkovaly pestrobarevné zástupy aut, pobíhala a naříkala mladá žena. Působila zmateně a chaoticky. A hlavně hrozně zoufale. Samotné její oblečení nahrávalo tomu, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
Lakovaná kouzla
panidomu.cz
Lakovaná kouzla
Také máte doma lahvičky laků na nehty, které nepoužíváte? Nevyhazujte je, mohou posloužit k úplně jiným účelům. Tady je několik tipů, k čemu všemu se taková malá lahvička může hodit. * Dekorativní těžítko: Dá se vyrobit velmi snadno. Budete potřebovat jen větší oblázek, širší prázdnou plechovku nebo plechové víko, vodu a lak na nehty. Do plechovky
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Co způsobilo výbuch, který svět ještě neviděl?
enigmaplus.cz
Co způsobilo výbuch, který svět ještě neviděl?
Na Rujáně, největším německém ostrově na severu země v Baltském moři, se na konci roku 1944 schyluje k něčemu velkému. Za okamžik se zde má odehrát první atomový výbuch historie. [gallery ids="158
Kamikaze: Kdo byli piloti, kteří se řítili vstříc smrti?
epochaplus.cz
Kamikaze: Kdo byli piloti, kteří se řítili vstříc smrti?
Zvuk japonských letadel řítících se střemhlav k americkým lodím vyvolával u námořníků hrůzu. Nechápali, jak někdo může s takovou ochotou umírat. Považovali je za fanatiky, šílence, blázny. Japonské sebevražedné útoky z doby druhé světové války, známé jako kamikaze, se staly jednou z nejkontroverznějších a nejčastěji mytizovaných kapitol válečného konfliktu. Kdo ale tito piloti skutečně byli
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Fulnecký kostel. Energie pro tělo i duši
epochanacestach.cz
Fulnecký kostel. Energie pro tělo i duši
Město Fulnek v Moravskoslezském kraji se může pochlubit řadou historických památek, ale barokní kostel sv. Josefa mezi nimi zaujímá výjimečné místo. Říká se, že po jeho návštěvě se budete cítit nabití energií jako po hodině jógy! Historie kostela sahá do roku 1668, kdy byl ve Fulneku založen kapucínský klášter. Součástí komplexu je právě i kostel
Jennifer Lopez: Jak daleko zajde kvůli bývalému?
nasehvezdy.cz
Jennifer Lopez: Jak daleko zajde kvůli bývalému?
Už nezbývá mnoho a zpěvačka Jennifer Lopez (56) nejspíš spadne na úplné dno. Nejenže rozvod s hercem Benem Affleckem (53) začala rozpitvávat ve svých písních, nyní ve vyřizování účtů s bývalým evide
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Populace australských koal ničí epidemie chlamydií, pomůže očkování?
21stoleti.cz
Populace australských koal ničí epidemie chlamydií, pomůže očkování?
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného
Teplý salát s kuřetem
tisicereceptu.cz
Teplý salát s kuřetem
Ideální jídlo, které stihnete připravit k večeři během chvíle. Zbytek si klidně můžete dát druhý den. Ingredience 4 ks kuřecího masa 1 lžíce olivového oleje sůl pepř 2 ks citronu Citronov
Splní mi někdy mé přání?
skutecnepribehy.cz
Splní mi někdy mé přání?
Když jsme se poznali, byl to akční muž a mně to imponovalo. Horské túry, cyklovýlety, běžky, věděla jsem, že s ním se nudit nebudu. Ataky že ne. Jen jsem tehdy ještě netušila, že jeho „akčnost“ bude jednou totálně určovat celý náš život. Dovolené nevyjímaje, takže u moře si s ním nikdy nelehnu. Ne, že bych byla lenoch Už od
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz