Lidové pověsti přisuzují různým pramenům čarovné schopnosti.

Pět let po rozvodu jsem stále nemohla najít toho pravého partnera, který by po mém boku nahradil bývalého muže. Připadalo mi, že se mi láska osudově vyhýbá a bála jsem se, že zůstanu sama. Jednoho muže jsem tajně vyhlédnutého měla. Jmenoval se Radim, ale zatím to nevypadalo, že by náklonnost byla oboustranná.

Přála jsem si nebýt už sama

Moje dobrá kamarádka Vilma se nedávno přestěhovala ke svému novému příteli. Bylo to romantické, protože dotyčný byl hajným a žili tedy spolu v hájovně na kraji lesa.

Dlouho jsem se chystala, že se za ní vypravím, až se mi na to konečně v nabitém pracovním programu vyskytl prostor. Přijela jsem za ní na dva dny. Hned to první odpoledne jsme šly na procházku. V lese jsem se cítila báječně. Přišli jsme k jedné studánce.

Zeptala jsem se Vilmy, jestli se z ní můžu napít. Ona mi s úsměvem řekla, že je to kouzelná studánka, protože kdo se z ní napije a přeje si lásku, do měsíce se mu to prý splní.

Hned jsem tedy měla k ochutnání té vody o důvod víc, i když jsem moc na kouzla nevěřila. Přesto jsem si samozřejmě při napití přála, abych už nebyla sama. A v duchu jsem před sebou viděla Radima.

Stále se mi vyhýbal

Po návratu domů jsem byla zvědavá, jestli to bude opravdu fungovat. Ukazovalo se, že moc ne. Radim se mi vyhýbal ještě víc. Dny rychle utíkaly a ten zmíněný měsíc od napití se měl už brzy naplnit.

Cítila jsem zklamání, protože tajně jsem takovému kouzlu opravdu chtěla věřit. Nakonec se ovšem skutečně vyplnilo. Poslední den jsem totiž potkala dalšího muže. Vstoupil do mého života nečekaně, ale bouřlivě.

Zamilovali jsme se do sebe během pár minut a dnes je mým přítelem. O kouzlu ze studánky jsem mu řekla a Roman tomu uvěřil. Nejvíc mě ale rozesmálo, když mi řekl své příjmení. Snad to pobaví i vás. Jmenuje se totiž Vodička.

Mirka G. (46), Lovosice