O některých věcech se přesvědčíme opravdu až v praxi.

Několik měsíců jsem si dopisovala na internetu s jedním mužem. Nešlo o žádnou romantiku, měli jsme společné zájmy, které s námi naši blízcí nesdíleli, jako třeba astrologii, numerologii a další ezoterické obory. Nikdy jsme se za tu dobu neviděli. Až jednoho dne se naskytla možnost setkání, když Vilém projížděl naším městem.

Řekl, že pro mě něco má

Byly to velmi příjemné dvě hodiny v kavárně v centru. Trochu jsem se bála, aby při osobním střetnutí třeba z Vilémovy strany nepřeskočila jiskra a nesnažil se zavést náš vztah tam, kam bych to nedovolila. Obávala jsem se ale zbytečně.

Povídali jsme si opravdu pouze o věcech mezi nebem a zemí. Když jsme se loučili, Vilém mi řekl, že pro mě má dárek. Vyndal z tašky malý kovový kroužek. Vypadal úplně nenápadně, ale můj společník mi prozradil, že se jedná o zdroj energie.

Zeptala jsem se, jestli mu nebude chybět. Vilém se usmál a řekl, že od své známé, která se zabývá magií a prací s energiemi, má ještě jeden. Jestli prý nevěřím v jeho účinnost, bude nejlépe, když se přesvědčím v praxi.

Nijak jsem jeho slova nezpochybňovala, spíš jsem byla zvědavá. Nikdy jsem se s žádným takovým tajemným předmětem ještě nesetkala.

Cítila jsem proudící energii

Přemýšlela jsem, jestli o tom tajemném dárku mám říct doma manželovi a dětem. Vzhledem k tomu, jak se vždycky tvářili na cokoliv ezoterického, jsem se raději vyhnula případnému posměchu.

Schovala jsem si kovový kroužek do nočního stolku a čekala, až bude příležitost ho vyzkoušet. Ta se naskytla brzy. Byl nevlídný podzim, chřipkové období a nepříjemná nemoc se nevyhnula ani mně.

Nejprve jsem jako vždy nasadila léčbu česnekem a bylinkami, ale pak jsem si vzpomněla na Vilémův dárek. Netušila jsem, jak přesně funguje. Vyndala jsem kroužek z nočního stolku a držela ho v prstech.

V duchu jsem si říkala, že si zkusím představit, jak z něho do mého těla proudí energie. Představovat jsem si ale nic nemusela – ihned, jak jsem na to pomyslela, pocítila jsem v prstech nezvyklé chvění. Nejprve jsem se polekala a kroužek upustila na zem.

Pak jsem si uvědomila, že dárek opravdu funguje tak, jak Vilém říkal. Znovu jsem ho vzala do ruky a už jen vnímala, jak do mého těla vstupuje příval energie.

Přesvědčilo to i manžela!

Chřipka tak zmizela ještě dřív, než se stačila pořádně rozvinout. Doma se tomu divili a já se rozhodla zariskovat a jít s pravdou ven. Moc mi nevěřili. Věděla jsem, že manžela často pobolívají záda.

Navrhla jsem, ať kroužek plný tajemných sil vyzkouší, až ho zase přepadne bolest. Nemusela jsem čekat dlouho. Teď už i můj muž souhlasil, že na tom zdroji energie něco je. Během následujícího půl roku kroužek pomohl skoro všem mým blízkým.

Mluvila jsem o tom s Vilémem po telefonu a on byl rád, že jeho dárek rozdává noví síly těm, kdo je potřebují. Ani on si nedovedl vysvětlit, na jakém principu se vše odehrává. To ale nebylo důležité, hlavně že tajemný předmět opravdu uzdravoval.

Najednou to nefungovalo!

Jednoho dne, když jsem se cítila unavená a viděla jsem, že se o mě pokouší zase nějaká nemoc, mi kroužek nepomohl. Najednou prostě nefungoval. Byl to zase jen obyčejný kovový předmět, ze kterého nic neproudilo. Vyplašilo mě to. Nevěděla jsem, co se stalo.

Spojila jsem se s Vilémem a ten mi sdělil, že je na tom stejně: také kroužek, který měl on, náhle přestal dodávat sílu. Druhý den mi zavolal, že známá, která mu tyto zdroje energie dala, tragicky zemřela; zabila se při autonehodě.

Spojení na dálku, jehož byla zřejmě zprostředkovatelem, se přerušilo. Magický kroužek mám dnes doma už jen na památku – připomíná mi, že jsou na světě opravdu věci, jejichž působnost se vymyká běžnému rozumu.

Irena D., (48), Prostějov