Ve smíchu zřejmě spočívá tajemství lepšího života. A když není nic k smíchu? Smějte se i tak, učte se smát i bezdůvodně, a to i za obtížných okolností.

Výzkum důsledků smíchu ukázal, že na pracovišti, kde vládne dobrá nálada, je i vyšší produktivita práce.

Vědci rovněž zjistili, že smích výrazně snižuje hladinu stresových hormonů kortizolu o 39 %, u adrenalinu o 70 % a u dopaminu o 38 %. Naopak hladina endorfinu, hormonu štěstí, se při smíchu podstatně zvýší.

Podle lékařů smích zlepšuje krevní oběh, pomáhá předcházet kardiovaskulárním chorobám, zlepšuje paměť, působí proti úzkosti a depresím a prospívá imunitnímu systému.

Společenská záležitost

Smích je také společenskou záležitostí. Smích je nakažlivý. Podle vědců je třicetkrát pravděpodobnější, že se začnete smát ve společnosti jiných lidí, než když jste sami.

A budete-li se, podle odborníků, ve společnosti smát alespoň 15 minut zvýší se váš práh bolesti o deset procent.

Slavní doktoři, včetně nejslavnějšího lékaře starověku Hippokrata, tvrdí, že kdo je smutný a depresivní, nedokáže vzdorovat nemocem a že dobré zdraví je otázkou smíchu.

Nenechat se odradit

Dobré je smát se vždy, i v momentech největšího stresu. To sice neodstraní problém, ale umožní vám dostat se do takového stavu, že v sobě naleznete novou energii k jeho řešení. Je ovšem třeba překonat obavy, že budete považováni za divné.

Pozor si ale dejte na smích sarkastický a škodolibý. Ten přímo škodí, snižuje sebeúctu, zvyšuje úzkost a deprese. Smích má být slunečný, otevřený, uvolňující a pokud možno společný s druhými. Je třeba si ho pěstovat a někdy se mu přímo učit.