Výjevy, které vidíme opakovaně během spánku, mají své vysvětlení.    

Většinou jsem si pamatovala, co se mi v noci zdálo, ale nikdy jsem svým snům nepřikládala žádnou zvláštní důležitost. Jedné předloňské noci se mi ovšem zdál sen natolik silný, že jsem se z něho probudila a v dalších dnech si pak připomínala každý detail.

Měla jsem pátrat v historii

Sen se odehrával někde ve válečných zákopech. Já jsem v něm mluvila s jedním vojákem, který se ve špinavé a trochu zakrvácené uniformě plazil blátem. Když mě spatřil, zvedl ke mně oči, usmál se a řekl mi, že mě má rád.

Marně jsem pátrala, co ten sen má znamenat. Nečetla jsem předtím žádnou knihu o válce ani se nedívala na nějaký působivý film, což by ten obraz vysvětlovalo. Zmínila jsem se o tom v práci své kolegyni, která se zajímala o různé nevysvětlitelné záhady.

Ta se zamyslela a řekla, že bych měla pátrat, jestli ve válce nezahynul některý z mých předků. Následující víkend jsem jela na vesnici navštívit svůj rodný dům. Maminka už je dávno v důchodu, ale rozum i paměť jí pořád dobře slouží.

Zeptala jsem se jí proto rovnou na to, co mi doporučila kolegyně. Neřekla jsem jí ale proč.

Fotka všechno potvrdila

Za chvilku jsem měla jasno. Maminka se rozpovídala o jednom svém prastrýčkovi. Byl to bratr jejího dědečka a zemřel v první světové válce, v bitvě u Verdunu. Okamžitě jsem pochopila, že to musel být právě on, koho jsem ve snu viděla.

A moje pochybnosti se za chvíli rozptýlily úplně, protože maminka přinesla krabici se starými fotkami. Na jedné z nich, zažloutlé a skoro už časem poničené, jsem bezpečně poznala vojáka, který na mě promlouval.

Dalším pátráním jsem pak zjistila, že ty sny se mi zdály v době, kdy od jeho smrti uplynulo sto let!

Můj praprastrýček mě tak pozdravil z onoho světa, aby mi připomněl, že tu kdysi po zemi chodil a radoval se, než ho zabila nějaká nepřátelská palba – a aby mi řekl, že existujeme tak dlouho, dokud na nás někdo vzpomíná!

Helga S. (59), Opava