Místa, kde došlo k nečekanému úmrtí, mají svá temná tajemství.
Můj zážitek se stal před pěti lety v cizině, ale dodnes kvůli němu mívám záchvaty paniky a hrůzy. Snad mi trochu pomůže, když se s ním svěřím ostatním.
Bála jsem se podívat pod postel
Byla jsem tehdy na zájezdu s turistickým oddílem v Rakousku. Přespat jsme měli v malém horském hotelu. Už když jsme tam přišli, cítila jsem, jak je to prostředí tísnivé, ale přikládala jsem to své přecitlivělosti a únavě z náročné denní túry.
Když se rozdělovaly pokoje, zbyl na mě jednolůžkový. Nevadilo mi to, nepotřebovala jsem si s nikým povídat před spaním. Chvíli jsem si četla a pak jen tak potmě přemýšlela. Náhle jsem zaslechla zpod postele nějaký šramot. Zneklidněla jsem.
Dost se bojím myší a pavouků a bála jsem se, že to je právě nějaká taková havěť. Rozsvítila jsem, abych se z uctivé vzdálenosti podívala. To, co jsem spatřila, bylo mnohem horší – pod postelí se nacházelo mrtvé tělo!
Utekla jsem na recepci!
Vykřikla jsem hrůzou a málem omdlela. Neutekla jsem, po chvíli jsem se vzpamatovala a podívala se pod postel znovu. K mému dalšímu šoku tam už nic nebylo. Pomyslela jsem si, že se mi to možná zdálo, ale pak se šramot ozval znovu.
A tentokrát jsem tam znovu to tělo viděla a dokonce se hýbalo! To už jsem nevydržela s nervy a utíkala dolů na recepci. Starý recepční, který tam byl, se kupodivu nenechal vyvést z míry. Nabídl mi hned jiný pokoj.
Vysvětlil mi, že v tom mém pokoji došlo kdysi k nečekanému úmrtí. Od té doby se tam prý čas od času objeví přízrak onoho hosta. Vyprávěl to tak, jako by na podobné strašidelné věci byl zvyklý.
Pokoj jsem si samozřejmě nechala vyměnit, ale stejně jsem toho už do rána moc nenaspala. Při každém zapraskání starého nábytku jsem sebou vyděšeně trhla.
Ráno jsem pak vyprávěla svoji noční příhodu ostatním, ale nikdo mi nevěřil – a na recepci už byla denní služba. Mě i po letech ten hrůzný zážitek občas probudí ze spaní!
Andrea G. (52), Znojmo