Venkovní teploty atakují tropické výšiny, ale vy si díky klimatizaci lebedíte v chládku. Máte tak pocit, že vám to pomáhá nesnesitelná vedra lépe snášet.

Klimatizaci dnes najdete prakticky ve všech přepravních prostředcích od aut po letadla, v kancelářích, hotelových pokojích, restauracích i nákupních centrech. Je to vítané osvěžení, jenže to má háček.

Skryté nebezpečí

Pokud je venku na sluníčku vysoko přes 35 °C a klimatizace je nastavena například na příjemných 22 ˚C je rozdíl mezi těmito teplotami příliš velký.

To může být i pro zdravý organismus velká zátěž, musí se totiž při příchodu zvenku vyrovnat s velkým teplotním skokem.

Navíc pokud je klimatizace nedostatečně čištěna, mohou se skrze ni přenášet různé choroboplodné zárodky. Mezi ty lehčí následky patří například rýma nebo suchý kašel.

Sliznice potřebují pro správné fungování určitou vlhkost, klimatizace však vzduch vysušuje a ve vyschlé sliznici se pak snadno množí viry.

Kvůli teplotním šokům vás mohou začít pálit oči, v horším případě můžete dostat angínu, zánět dýchacích cest, zhorší se projevy alergií i astma. Delší působení studeného vzduchu mohou odnést i klouby.

Jak se bránit?

Základem je, že doporučený rozdíl mezi teplotou vzduchu v klimatizovaném prostoru a venku by měl být maximálně 5–6 , maximálně 8 °C. Nejspíš se vám to bude zdát málo, ale věřte, že tím svému tělu uděláte velkou službu.

A hlavně vitaminy

Kromě teploty sledujte i vlhkost okolního vzduchu, ta by měla být v rozmezí 40–70 %. Klimatizaci byste neměli být vystaveni víc než čtyři hodiny denně, v autě maximálně patnáct minut za hodinu. Neuškodí ani předem posílit imunitu. Zvyšte příjem vitaminů C, D a A, selenu a zinku.

Dobré rady

• Imunitu posílí také echinacea, beta glukany, kolostrum či enzymy.

• Klimatizaci v autě nechte pravidelně dvakrát ročně vydezinfikovat.