Mohou zvláštní síly spojit dvě osoby, které jsou od sebe tisíc kilometrů?

S kamarádkou Zuzkou jsem byla zvyklá vídat se pravidelně každý týden. Měly jsme pro sebe páteční večery, už od mládí a vydrželo nám to i během našich manželství a po rozvodech.

Ne vždy nám setkání vyšlo, ale pokud existovala sebemenší příležitost, nenechaly jsme si ji ujít.

Probudila jsem se s depresí

Před několika lety jsem musela odjet na delší dobu pracovně do zahraničí, a to tak, že dost daleko, do Irska. Cítila jsem se tam sama, stýskalo se mi. Syn a dcera mi volali každý den, ale nejvíc mi chyběla právě Zuzka.

Z našich pátků na dlouhou dobu nic nebylo, navíc v té době zrovna ani kamarádka neměla času nazbyt. Jedné páteční noci jsem se v pronajatém firemním bytě probudila s depresí. Co bych za to bývala dala, kdybych si zrovna v tu chvíli mohla se Zuzkou popovídat.

Šla jsem se do kuchyně napít. Světlo jsem nerozsvěcela, byt byl dostatečně ozářený lampami z ulice. Na chodbě jsem procházela kolem velkého zrcadla. Myslela jsem, že ta postava v zrcadle jsem logicky já, ale zničehonic se do nočního šera ozval Zuzčin hlas!

Kamarádka mi to potvrdila!

Zastavila jsem se a v zrcadle jsem skutečně viděla svoji kamarádku. A nejen viděla, ona na mě i promlouvala. Depresi vystřídaly zmatek a úzkost, tím spíš, že Zuzka také nevypadala úplně vyrovnaně.

Po chvilce jsme ale obě zjistily, že si skutečně povídáme v reálném čase. Trvalo to asi deset minut, ale mně ten rozhovor hrozně moc pomohl. Když jsem se pak chtěla se Zuzkou rozloučit a obejmout ji, narazila jsem jen na sklo zrcadla.

Ráno jsem si pak myslela, že se mi to vše jen zdálo. V poledne mi ale volala Zuzka a popisovala svůj neuvěřitelný noční zážitek. Ujistily jsme se, že se nám to skutečně stalo a nějaké dobré síly nás v noci spojily prostřednictvím zrcadel v našich bytech.

Možná se některému ze strážných andělů zželelo utrápené a ustýskané ženské a zařídil pro mě zázrak!

Magda N.(48), Praha