Ze své snachy jsem měla od začátku smíšené pocity. Ukázalo se, že oprávněně.

Nejvíce dokážou člověka zaskočit jeho blízcí, většinou bohužel nepříjemně. Měli jsme syna Davida a dceru Lenku. Zatímco Lenka byla ambiciózní a temperamentní ve všech směrech, David patřil spíš k nesmělým typům.

Tušila jsem, že si bude životní partnerku hledat jen s obtížemi. Bylo tomu skutečně tak, ale ani já ani manžel jsme syna k ničemu nenutili a neotravovali mu život zbytečnými otázkami.

Nečekaná návštěva

Zvykla jsem si, že David bývá raději sám nebo s kamarády. Byla jsem připravena i na možnost, že se nikdy neožení a vnoučata budu mít jen ze strany Lenky. Dočkala jsem se ale překvapení. Jednoho dne nám přivedl představit svoji dívku.

Tvářil se přitom dost rozpačitě, jako by předem věděl, že se nám jeho přítelkyně nemusí zamlouvat.

V tomhle směru se nemýlil. Sice mě potěšilo, že si konečně našel známost, nicméně Gábina, jak se jmenovala, budila spíše rozpaky. Vypadala hodně protřele a sebevědomě, měla výrazné líčení a všimla jsem si, že má i tetování. Hned od začátku mi bylo jasné, kdo v jejich vztahu bude tím důležitějším.

Svoje pocity jsem ovšem nedávala nijak najevo, koneckonců syn byl dospělý a musel vědět, co dělá. Obávala jsem se jenom toho, že Gábina bude mít na Davida špatný vliv – tím spíš, když jsem se pak dozvěděla, že má jednoho ze dvou bratrů ve vězení.

Manžel se mě snažil uklidnit, že tenhle vztah třeba nebude trvat moc dlouho. V tom se bohužel spletl.

Moje obavy se utišily

Zkoušela jsem si přes to všechno najít ke Gábině svoji cestu. Moje prvotní obavy se trochu rozplynuly, když jsem zjistila, že se s ní dá normálně domluvit a že mě respektuje. Spolu s Davidem si pronajali byt a nevypadalo to, že by syna něco trápilo. Naopak, oproti dřívějšku docela ožil.

Po roce tohoto vztahu se začalo mluvit o svatbě. Ta se uskutečnila v docela velkolepém stylu, protože to tak chtěli příbuzní Gábiny. Nebyli to lidé úplně podle mého gusta, ale už jsem se za ten rok naučila nedávat průchod svým předsudkům.

Brzy po svatbě mi David oznámil, že se stanu babičkou. Měla jsem z toho samozřejmě radost a na vnouče jsem se těšila. Narodila se holčička, dostala jméno Terezka. Ráda jsem pomáhala vnučku hlídat.

David a Gábina spolu celkem dobře vycházeli a moje dřívější obavy postupně opadly. Problémy se vztahy měla spíš dcera.

Roky utíkaly, Terezka začala chodit do školky, pak přišel i její první školní den. Přála jsem si, aby měla bratříčka nebo sestřičku, ale neodvažovala jsem se o tom s Davidem promluvit. Pak ale přišel drsný šok.

Roky jsem ji neviděla!

Dobře si pamatuji ten den, kdy se u nás objevil syn se slzami v očích. Oznámil nám, že ho Gábina opustila a Terezku si vzala s sebou. Odvezla si všechny věci a nechala mu na stole dopis.

V něm Davidovi napsala, že ji nemá hledat a že rozvod budou řešit později. S manželem jsme synovi doporučili, aby vše oznámil na policii, ale tam neviděli důvod, proč by měli řešit manželské spory a vyhlašovat pátrání.

David se vydal po stopách své ženy, ale u všech jejích příbuzných a známých narazil. Buď skutečně nic nevěděli, nebo ji prostě kryli. Syn postupně propadal depresím. Tajně jsem doufala, že se třeba ze strany Gábiny jedná jen o rozmar nebo afektované chování.

Čím více času ale od jejího odchodu uplynulo, tím víc jsem byla stejně zoufalá jako David. Nakonec se snacha ozvala ze zahraničí, kam odjela za novým bohatým přítelem. Tahle situace bohužel trvá dodnes.

K rozvodu zatím nedošlo, vnučku jsem už několik let neviděla a syn bohužel vzdal veškeré úsilí o její návrat. Uzavřel se do sebe a další partnerku po svém zklamání už nehledal. Radost mi tak udělala jen dcera, která se konečně usadila a čeká první dítě.

Marie K. (59), Opava