Celý život jsem se trápila nešťastnou láskou k muži, který mi nepatřil. Duchařská seance mi potvrdila, že on je ten pravý. Já si ale vztah v minulém životě pokazila.

Dnes už jako babička se vám chci svěřit se svou velkou láskou.Nebyla to láska ledajaká, jsem přesvědčená, že byla řízena kosmickými zákony. A nepochybně tomu tak bude i v příštích životech. Láska mezi námi nevzplála na první pohled.

Měli jsme stejná povolání a jak čas běžel, stále víc nás to k sobě přitahovalo jako magnet.Mělo to však háček – ON byl ženatý, já vdaná. Přesto jsme spolu začali chodit, později se tajně scházeli v bytech svých přátel.

Rozuměli jsme si stále více a lépe, než se svými legálními partnery. Ani jeden z nás by se však nedal rozvést, protože tu byly na obou stranách děti.Podle běžné morálky té doby jsme se chovali nemravně.

Šla jsem na seanci

Tehdy, když jsme se stýkali už téměř pět let, jsem byla pozvána na menší spiritistickou seanci.

Tam jsem se údajně od duchů dozvěděla, že v tomto životě mám pět karmických mužů, z nichž ovšem pouze jeden je ten pravý.To byl ten, kdo byl mou druhou polovinou, když jsme ještě před dávnými věky byli hermafroditní tvorové.

Po rozdělení na dvě pohlaví se podle kosmického zákona tyto dvě poloviny ve všech životech hledají a jedině tak vznikne ta pravá láska.Duchy mi bylo dále řečeno, že tím správným karmickým mužem je právě ON. Žili jsme spolu prý ve velké lásce a harmonii v několika minulých životech a zlomové se stalo 13. století, kdy jsem náš vztah poškodila.

Pošlapala jsem štěstí

Byla jsem jeho ženou a měli jsme osm dětí. Byl rytířem a majitelem menšího panství, kam se přivdala.

Často bojoval v královském vojsku a já zatím zvala na panství potulné zpěváky a básníky, bohatě je hostila, takže jsem panství prohýřila.Když se manžel vrátil z válek, velmi ho to rozběsnilo, vrhl se na mě a uškrtil mě.

Muselo to být v noci, protože se dodnes bojím tmy a s krkem mám celoživotní zdravotní potíže. Záhy na to vyrazil znovu do boje a spolu s Přemyslem Otakarem II. padl na Moravském poli. Samozřejmě jsem se mému milenci s takovou zprávou ze seance svěřila.

Tvářil se nevěřícně a řekl, že to je jen fantazie. V tu chvíli se ale ozvala z předsíně rána. Ze zdi spadl obraz, na kterém byla krajinka se zříceninou.Doufala jsem marně Náš vztah dopadl zcela jinak, než jsem doufala.

Já ovdověla a moje velká láska ON vzápětí na to padl na ulici stižen náhlým infarktem. Zůstala jsem sama a přemýšlím o tom, že jsem si svou velkou lásku zřejmě stále ještě nezasloužila.Brzy po tom, co jsem svou ztrátu oplakala, se mi zdál sen.

V něm jsme kráčeli spolu s mým osudovým mužem nádhernou krajinou, plnou vůně, květů a slunce. Drželi se za ruce a před námi se romanticky vlnila polní cesta, která vedla až někam za obzor.„Kam mě to vedeš?“ ptám se. „Do příštího života.

Tam na konci té cesty je Andromeda. Tam budeme mít náš domek se zahrádkou.“ Probudila jsem se a cítila se nevýslovně šťastná. Věřím tomu.

Marie (67), Břeclavsko   .