Vaše dospělé dítě si našlo partnera, který vám nesedí. Nadšení z objektu jeho zájmu nesdílíte ani trochu. Co dělat, nebo nedělat, když se vám volba potomka nezdá?

Nemyslíme tím, že má nový přítel vaší dcery až moc potetované tělo, a tak vypadá, jako by vyšel z vězení, nebo že partnerka vašeho syna nosí umaštěné dredy, a je třikrát rozvedená.

Tohle jsou naprosté malichernosti, klasický generační střet, který se stále opakuje. Jen si vzpomeňte, nejspíš ani vaši rodiče nesdíleli nadšení z vašich módních výstřelků. Co když má láska vaší ratolesti mnohem zásadnější nedostatky?

Toho vážně ne!

Ten týpek se vám prostě nezamlouvá a dobře víte proč: vyučil se s odřenýma ušima, miluje noční kluby, zatímco práci se do svých třiceti let dokázal úspěšně vyhýbat a zdá se, že tak hodlá činit i nadále. Kdoví, kde bere peníze na živobytí!

Ovšem je to vysportovaný krasavec, kterého vaší dceři kamarádky závidí. Co když za ním nakonec uteče někam do zahraničí, protože jí líčil, jak žil někde na pláži? Nebo s ním přijde do jiného stavu? Vy dobře víte, že tohle prostě není kluk pro ni, jenže ona je slepá a hluchá.

Jak jí ho rozmluvit?

Co když tak nějak intuitivně cítíte, že nový partner je podivín s projevy Tarzana a dřív, nebo později vašemu dítěti zlomí srdce a ublíží mu?

Že s ním třeba nejedná férově, je sobecký, vypočítavý a má na něj  veskrze jen negativní vliv, mění ho a rozhodně ne k lepšímu?

Potomek se vám najednou mění před očima, jeho styl života, jeho sny a představy o budoucnosti, všechno je najednou docela jinak. Jde ale o změny k horšímu a navíc moc dobře víte, „odkud vítr vane“.

Mlčení není cesta

Vaše dítě je prostě pod vlivem nové lásky, která se vám ani trochu nezdá. Co je nejlepší udělat? Je dobré říct mu, že ho tenhle jeho nový objev stahuje spíš ke dnu? Nebo je snad lepší myslet si své a v rámci zachování klidu raději mlčet?

Ticho ale není žádným východiskem. Je dobré si uvědomit, že potomci v této oblasti své rodiče neposlouchají, nenechají si do ničeho mluvit a dost pravděpodobně si stejně budou dělat, co sami uznají za vhodné.

Zákazy nefungují

Je jasné, že když nesnášíte nového partnera vašeho dítěte a máte pocit, že pro to máte oprávněné důvody, vaše instinkty vám velí nejraději zavřít ratolest doma na pět západů a jednoduše ji od „nevhodné“ lásky odstřihnout.

Ale nejspíš si také moc dobře sama uvědomujete, že tímhle byste vše jen zhoršila. Čím víc budete na partnera svého potomka nasazovat a říkat, v čem je naprosto hrozný, tím intenzivnější bude jeho touha po kontaktu s ním.

Čím víc ho budete odrazovat, tím víc ho bude milovat a bude ho před vámi chránit.

Zkušenost je nepřenosná

Smiřte se s tím, že dávno dospělé děti prostě nesnášejí zásahy do soukromí a jakýkoli pokus o ně vyvolá vzpouru. Stala by se z vás harpyje, která dítěti brání ve štěstí. A naopak byste ho tím ještě více nahnala do vztahu, o němý si nemyslíte nic dobrého.

To ale neznamená, abyste netrvala na dodržování jistých hranic. To, na čem jste spolu domluvili dřív, platí láska neláska. A dokud na vše další vaše dítě nepřijde samo, věřit vám stejně nebude.

Jak to vidíte vy

Přesto řekněte v klidu a bez výčitek, jak to vidíte vy. Jde spíš o to, aby potomek váš názor slyšel a sám se rozmyslel, jestli si vaše rady vezme k srdci či nikoli.

Třeba si je jednou v budoucnu vybaví a může se o ně opřít ve chvíli, kdy bude ve vztahu řešit nějakou zásadní krizi či velký problém a bude o svém partnerovi pochybovat. A vzpomene si na to, že už tehdy jste ho varovala.