Už naši předkové dodržovali různá postní období. Ta byla dána spíše (ne)dostupností potravy, ale zároveň tím dělali službu svému zdraví.

Princip spočívá v tom, že se v některých hodinách či dnech úplně zdržíte jídla. Existují dva typy přerušovaného půstu. Při tom prvním můžete jíst jen v omezené denní době o rozsahu 6–8 hodin a ve zbývajících 16–18 hodinách už se jídla nedotknete.

Při druhém typu můžete pět dní v týdnu jíst prakticky kdykoli a zbylé dva dny vůbec, budete jen pít, ideálně čistou vodu, bylinkové čaje, případně zeleninové šťávy.

Hlavně vydržet!

Začátek půstu nemusí být pro každého snadný, zprvu se můžete cítit hladoví, podráždění a nesoustředění. Nepříjemné pocity ale později odezní, většinou stačí dva týdny až měsíc a vaše tělo i mozek si na nový styl stravování zvyknou.

Pro začátek můžete zkusit nejíst jen jeden den v týdnu – vyberte si takový, kdy vás nebudou pokoušet různá lákadla, jako je nedělní řízek či husa. Ideální je začít v pondělí, alespoň tak odlehčíte svým útrobám po víkendovém hodování.

Po nějakém čase už pak nebude problém prodloužit půst na dva dny, protože poté, co vydržíte nejíst ten první den, se budete ráno cítit o mnoho lépe a nebudete pociťovat takový hlad. Pít samozřejmě můžete neomezeně.

Připravte se jen na to, že budete častěji chodit na toaletu, protože tělo se bude díky zvýšenému příjmu tekutin intenzivněji čistit. Ne všem ale půst vyhovuje a někomu může způsobovat i jisté problémy.

Pokud se ani po několikátém pokusu nebudete při půstu cítit dobře, není to nic pro vás a raději ho vzdejte.

Co z toho?

Vědecké výzkumy naznačují, že přerušovaný půst má blahodárné účinky.

Pravidelné držení půstu může pomáhat například s vysokým tlakem, úpravou hladiny cukru v krvi, obezitou, zlepšit fungování metabolismu, protože díky pravidelnosti budou vaše buňky vědět, kdy si mají kalorie ukládat do zásoby, a kdy je naopak přeměňovat v energii.

Navíc zlepšuje myšlení, zvyšuje odolnost vůči stresu a také schopnost mozku se v průběhu života vyvíjet. Starší lidé, kteří na přerušovaný půst přešli, vykazovali lepší výsledky v oblastech verbální paměti než ti, co jej nepodstoupili. Zlepšení kondice pak může vést i k prodloužení délky života.