Jeden den jsme se těšili na vnoučka, který se měl narodit za tři týdny, ale druhý den bylo vše úplně jinak. Dcera přišla o miminko a sama málem zemřela.
Dcera Anička byla již pět let šťastně vdaná, ale do dítěte se příliš nehrnula, stále mateřství odkládala, i když zeď miminko už moc chtěl. Bylo jí třicet šest roků a konečně se rozhodla pro mateřství. Moc jsme se všichni těšili.
Mělo to být naše první vnouče od naší jediné dcery. Od počátku jejího těhotenství jsem potají neustále něco nakupovala. Když byla dcera v osmém měsíci, odtajnila jsem, co vše jsem už pořídila.
Nakoupila jsem kompletní výbavičku pro našeho chlapečka do jeho třech let, a to včetně plenek i hraček.
Bez varování přišel dramatický zvrat
Odpoledne mi volala dcera, že se jí nějak hučí v uších, a že má mžitky před očima, zda bych ji neodvezla k lékařce, že se bojí sama sednout za volant. Ihned jsem se za ní rozjela, naložila ji a vydaly jsme se do nemocnice.
Po prvních minutách v ambulanci bylo jasné, že je to velmi vážné. Anička měla velice vysoký krevní tlak, přidaly se ještě silné bolesti hlavy. Okamžitě ji přijali a oznámili mi, že stav je vcelku vážný, ať seženu jejího manžela, že by bylo dobré, aby přišel.
Nechápala jsem, co přesně se děje a měla jsem pocit, že je něco vážného s miminkem. Neuběhla ještě ani hodina a zeď už byl za námi v nemocnici. Vyhledal lékaře a dozvěděl se, že jde o velice vážnou těhotenskou komplikaci, která se odborně nazývá preeklampsie.
Ptal se, co to přesně znamená a dostalo se mu zdrcující odpovědi. „Vaše manželka je ve vážném ohrožení života a dítě také.“ Vysvětlili mu, že musí bez odkladu vyvolat předčasný porod. Vyšel ven a měl slzy na krajíčku.…
Čekání na zázrak se zatím nekoná
Čekali jsme se zeťem před porodním sálem. Takhle dramatický příchod na svět našeho chlapečka jsme si nikdo ani v nejhorším snu nepředstavovali. Špatným zprávám však ještě nebyl konec.
Za chvíli si nás lékař zavolal a sdělil nám, že se dceři odloučila skoro celá placenta, což způsobilo velké krvácení do břicha. Ztratila mnoho krve a musela okamžitě na operační sál. Bohužel nám také sdělil, že dceři začínají selhávat ledviny.
Jeníček přišel na svět císařským řezem, ale už pro něj bylo velice pozdě, za necelé dvě hodiny po porodu zemřel. Dceru převezli na ARO, kde začal boj o její život. Druhý den, když jsme ji navštívili, chtěla zemřít.
Utěšovali jsme ji, ale utište maminku, která právě přišla o vytoužené miminko. Po našem odchodu se její stav velmi zhoršil. Opět jí začaly selhávat ledviny, stav byl opravdu dramatický. Dceru zachránili, ale ledviny byly nenávratně poškozené.
Jediným řešením byla transplantace. A rozběhla se hra o čas. Téměř celá rodina se nechala bez odkladu otestovat, bohužel nikdo z nás jí nemohl poskytnout zdravou ledvinu.
Anička byla zařazena do pořadníku na transplantaci, ale ani po roce se ještě nenašel vhodný dárce. Její stav se stále zhoršuje a my už jen doufáme v zázrak…
Jana K. (61), Olomouc
