Je to už pěkná řádka let, co se u nás přírodní a permakulturní zahrady staly hitem. Proč jsou tak jedinečné a kdo je ocení nejvíce?

Zahrada permakulturní a přírodní toho mají hodně společného. Hospodaří se na nich ekologicky a na obou mohou vyrůst okrasné i užitkové rostliny. V čem je tedy ten hlavní rozdíl a jak mohou takové zahrady vypadat?

Seznamte se s permakulturou

Na obou zahradách má zahradničení tak trochu jinou logiku, než na kterou jste možná zvyklí na běžných zahradách. Důležitým tématem tady je šetrnost k životnímu prostředí.

Nikde není psáno, že je přírodní zahrada jen okrasná a ta permakulturní vyloženě zeleninová. Obě v sobě mohou snoubit od všeho trochu.

U permakulturní zahrady se ovšem klade důraz hlavně na trvale udržitelné hospodaření. Při péči o zahradu se nemyslí jen na současnost, důležité jsou také výhledy do budoucna.

Při hospodaření na takové zahradě je úkolem každého majitele udržení nebo dokonce zlepšení kvality půdy pro další generace.

Ačkoli bývají permakulturní zahrady chápány hlavně jako užitkové, své místo tady mají i rostliny okrasné, jen se tu klade mnohem větší důraz na jejich domácí původ nebo třeba na to, aby se tyto rostliny nešířily do okolní přírody, kde by vytlačovaly původní vegetaci.

Ve jménu přírody

Přírodní se zahrada dá nazvat tehdy, když se při její údržbě obejdete bez synteticky vyráběných přípravků. Přednost dáte spíše kompos­tu a na ochranu rostlin raději využijete bylinné jíchy nebo přípravky biologické ochrany.

V tomto se od permakulturní zahrady vlastně ani neliší, rozdíl ovšem bývá v podobě této zahrady. Často bývá i okrasná, ačkoli ani zeleninovým záhonům sem není vstup zakázán.

Nicméně i tady se musí při volbě rostlin přemýšlet. A proč?

Protože by měly být všestranně užitečné. V první řadě nemyslete jen na sebe, rostliny jsou tu i pro volně žijící živočichy. Přírodní zahrady jsou jim doslova otevřené.

Permakulturní zahrada pro milovníky pěstování:

Plné zeleniny

✿ Přírodní i permakulturní zahrady nejsou limitovány velikostí. Mohou mít plochu několik stovek metrů čtverečních, ale výjimkou nejsou ani pozemky mnohahektarové.

Větší permakulturní zahrady skýtají zcela nové obzory, jsou totiž jako stvořené pro pěstování zeleniny a ovoce ve velkém.

Nepředstavujte si pod nimi ale náročné pěstitelské monokultury, které by zásobovaly celou planetu čerstvou sklizní, plodiny se tu pěstují všeobecně šetrně a tak, aby se při pěstování půda spíše zúrodňovala, než aby chátrala, což se bohužel v běžné zemědělské praxi děje.

Záhony úplně jinak

✿ Jestli se ptáte, v čem se liší zeleninové záhony na běžné a na permakulturní zahradě, rozdíl najdete už na první pohled. Permakultura si totiž doslova tyká s polykulturou, pro kterou je typická smíšená kultura.

Na jediném záhonu vedle sebe rostou různé druhy zeleniny s odlišnými nároky. Půda se díky takové druhové diverzitě tak rychle nevyčerpává, svým způsobem se může její stav i postupně zlepšovat bez náročného hnojení.

Vedle sebe mohou růst například ředkvičky, různé druhy salátů, fazole i prostorově náročnější druhy posunuté lehce na okraj.

Důležité je, aby si tyto druhy navzájem nekonkurovaly svou velikostí, proto je dobré k sobě vysazovat podobně vysoké rostliny nebo ty větší pěstovat spíše na okraji.

Jak polykultura funguje?

✿ Na první pohled může vypadat trochu jako zeleninová džungle. Druhově bohatý záhon ale bývá odolnější proti chorobám a škůdcům.

I tady se s nimi setkáte, ale nezvaní hosté se tu tak rychle nerozšíří. Výhodou je také postupná sklizeň.

Hospodaření s certifikátem

Když to vidíte „přírodně“

Pokud jste se na své zahradě rozhodli pro ekologické hospodaření, které dává smysl, možná se budete moci ucházet o plaketu Přírodní zahrada nebo dokonce Ukázková přírodní zahrada.

Abyste si mohli u své zahrady vystavit štítek s certifikací, musíte splnit spoustu podmínek. Ničeho se ale nebojte, pro milovníky živých zahrad jsou to naprosté samozřejmosti.

Volně rostoucí živé ploty i bylinné trávníky

Aby se dala zahrada opravdu označit za přírodní, měla by splňovat několik kritérií. V první řadě se tu nesmějí používat umělá minerální hnojiva, herbicidy, pesticidy nebo jiné syntetické postřiky, a aby toho nebylo málo, při výsadbě se tu nepoužívá rašelina.

Určitě by tato zahrada měla být tak trochu divoká, o nepořádku ale nemůže být řeč, spíše by na pozemku měla růst spousta druhů rostlin, volně rostoucí živý plot, měl by tu být divoký koutek s planými dřevinami a sem tam i s nějakým plevelem, dále květnatá louka nebo bylinný trávník.

Velkým bonusem jsou mimořádná stanoviště, pod kterými si představte například mokřad nebo suché kamenné suťoviště.

Všestranné rostliny do přírodní zahrady

Rostliny jsou bezesporu kořením každé zahrady. V přírodních zahradách mají své místo hlavně rostliny domácí, užitečné pro opylovače.

Pro každou zahradu jsou rostliny tím nejlepším výrazovým prvkem. V přírodní nebo permakulturní zahradě ale budou muset prokázat nejen to, že budou krásné. Tentokrát totiž budou na prvním místě rostliny všestranně užitečné.

Domácí i cizí, všechno je možné

Pokud je to jen trochu možné, měli bychom na přírodní zahrady volit spíše rostliny původní, tedy domácí. Spousta z nich je neskutečně užitečná pro opylovače, jiné zase obstarávají potravu ptákům během zimy.

Další zase mohou být jedlé nebo léčivé pro člověka. Určitě se ale nemusíte omezovat jen na domácí rostliny, dokonce i ty u nás nepůvodní mohou v přírodní zahradě růst, kvést i plodit.

Jen se raději vyhněte „potížistům“. Tedy rostlinám, které se nekontrolovatelně šíří do volné přírody a vytlačují původní druhy. Přesně to se stalo u některých rostlin, které se často považují za původní, například bylinná netýkavka, akát nebo bolševník.

Stromy jako zelené slunečníky

Přírodní zahrada by měla být různorodá a umožňovat pohodlný život různým druhům živočichů, kteří by tu měli mít dostatek potravy i ideální podmínky pro hnízdění nebo rození mláďat.

Takovým univerzálním obyvatelem každé ekologické zahrady je strom, a to rovnou v bohatém zástupu. Za ideální strom do velké přírodní zahrady se považují například lípa malolistá, bříza bělokorá, hrušeň, jabloň, třešeň nebo jiné ovocné druhy.

Vybírejte takové druhy, které budou mít co nabídnout široké škále živočichů od drobných savců v podání veverek přes ptáky až po včely nebo jiný užitečný hmyz.

Spolehlivé keře

Ptákům vyhovují hustě větvené keře s trny, které je při hnízdění ochrání před dravci. Druhy s bobulemi jsou zase vítanou jídelnou pro plodožravé ptáky, ti semenožraví si pochutnají na semínkách.

Keře využijete nejen při výsadbě na klasické záhony nebo do keřových skupin, vyřešíte jimi i nedostatek soukromí. Perfektně se hodí třeba do volně rostoucího živého plotu.

Skvěle tu poroste ovocný muchovník, dřín nebo tradiční šeřík, pustoryl, zlatice, stálezelená hlohyně nebo třeba komule, kterou možná znáte jako motýlí keř nebo letní šeřík.

Nezapomeňte ani na květiny

První jarní cibuloviny jsou spolu s ovocnými stromy prvním zdrojem pylu a nektaru pro vyčerpaný hmyz. Co nabídnout ale mají i tradiční trvalky, letničky nebo dvouletky.

Pozor si dávejte na šlechtěné odrůdy, některé jsou totiž sterilní, takže ani nekvetou. Vhodné jsou původní rostliny.

Skvělou volbou budou bylinky. Pastvou pro včely a čmeláky budou meduňka, máta, bazalka, zavinutka nebo mateřídouška.

Aby bylo všechno jako v bavlnce

Žádná zahrada není nikdy úplně bez práce, dokonce ani ta přírodní. Ačkoli jsou tyto zahrady často vnímány jako naprosto bezúdržbové, ve skutečnosti i tady budete muset občas přiložit ruce k dílu.

Také jste si možná představovali přírodní zahradu jako neukočírovatelný nepořádek, ale pravda je, že i ona může být promyšlená do nejmenšího detailu i být uklizená.

Ostatně nepořádek může vzniknout i na běžné okrasné zahradě. Jak je to tedy s údržbou ekologicky šetrné zahrady? Je opravdu snazší, nebo je stejně náročná?

Záleží na typu

Sice se tyto zahrady všeobecně nazývají přírodními, ale každá bude originálem. V některé budou převažovat keře, jinde zase na plné čáře povedou ovocné stromy a květnatá louka.

Velká úspora času při údržbě se na přírodních zahradách týká trávníku. Ten je tady totiž úplně jiný.

Protože v něm rostou různé druhy bylinek i plevelů, je mnohem odolnější vůči suchu i sešlapu. Navíc se nemusí ani tak často sekat, čímž ušetříte několik hodin času měsíčně.

Ještě méně náročná je květnatá louka, ideální společník pro ovocné stromy v sadu. Louku stačí pouze dvakrát ročně posekat, žádné hnojení ani zálivku nepotřebuje.

Pokud se tedy rozloučíte s nízko sečeným rozmazlovaným trávníkem, ušetříte si opravdu hodně práce.

Jak je to s vlastně plevelem?

Ani tyto zahrady by se samozřejmě neměly nechat úplně zarůst plevelem, jen se k němu přistupuje trochu jinak. V přírodních zahradách se totiž ve velkém mulčuje, zamulčované jsou jak okrasné, tak i zeleninové záhony.

Jemně posečená tráva, štěpka nebo sláma fungují jako peřina, která zamezuje rychlému vysychání půdy i nadměrnému zarůstání plevelem. V některých částech zahrady je ale plevel dokonce vítán.

Jako doma bude v divokém zahradním koutku, kde klidně mohou vyrůst pcháče i další plevelné stálice.

Věděli jste, že plevele představují přirozenou potravu pro některé dnes už chráněné druhy motýlů? Jejich housenky jsou závislé mnohdy právě na plevelech, proto na to myslete.

Údržbu si usnadněte

Údržba zahrady nemusí být noční můrou, stačí si ji už dopředu trochu usnadnit tím, že zvolíte na údržbu méně náročné výsadby.

Dejte zelenou volně rostoucímu živému plotu

Je čím dál oblíbenější i v běžných okrasných zahradách. Jeho podstatou jsou keře, které nevyžadují pravidelný řez. Jednoduše je přibližně čtyři až pět let necháte volně růst a těšíte se z jejich krásy.

Patří sem jak druhy okrasné, tak i jedlé. V přírodní zahradě vsaďte hlavně na druhy, které nabídnou plody ptákům, úkryt v trnitých větvích nebo třeba květy plné nektaru hmyzu.

Po několika letech je ale i tak dobré sáhnout po nůžkách a nejstarší větve z tohoto živého plotu vyřezat, rostliny se díky tomu zmladí a budou vám dělat radost další roky. Můžete je ale nechat i bez řezu, ptáci vám za to budou opravdu vděční.

Hlavně v hustém sponu

Další možností, jak si usnadnit pletí nebo zalévání je pěstování rostlin v hustším sponu. Rostliny tak spíše zarostou volné plochy a povrch půdy zakryjí svými listy, takže zabrání nadměrnému vysychání půdy.

Řezat, nebo ne?

Řeč je hlavně o ovocných stromech. Na některých přírodních nebo permakulturních zahradách se totiž tyto dřeviny pěstují bez potřeby řezu.

Ano, opravdu to tak je, ale musíte počítat s tím, že plody u jabloní nebo hrušní budou sice hojné, ale o dost drobnější.

Neprořezávané dřeviny navíc rychleji stárnou, což může u některých odrůd zkrátit jejich životnost. Nejlepší je volit zlatou střední cestu, kdy se řezu nebudete úplně bránit.

Mulčujte!

To by mělo být přikázání pro každého přírodního zahradníka. Nejenže tento „šikovný“ materiál zabraňuje nadměrnému zaplevelení, ale výrazně také snižuje potřebu zálivky.

Minerální, nebo organický?

V přírodní zahradě můžete zvolit klidně oba typy. Minerální mulč má podobu štěrku, kamenné drtě nebo kačírku.

Protože v létě ochlazuje půdní povrch, funguje jako výborná přírodní klimatizace. Organický mulč v podobě trávy, slámy nebo štěpky zase půdu lehce ohřívá, což ale bývá hlavně u zeleniny nebo brzy na jaře v jakékoli výsadbě výhodné.

Hlavně dodržte doporučenou vrstvu

Mulč bude fungovat jen tehdy, když bude rozprostřený v dostatečné vrstvě. U minerálního mulče si vystačíte s pěti centimetry, organické materiály se ale poměrně rychle rozkládají, proto se u nich doporučuje deseticentimetrová vrstva.

Zeleninové a ovocné tipy

Ekologicky šetrně se dá vypěstovat zelenina i ovoce. Možná budete překvapeni, jak snadné to ve skutečnosti je.

Každou zahradu si užijete nejvíce tehdy, když si do ní můžete dojít pro šťavnaté ovoce a zeleninu. V zahradě přírodní i permakulturní se můžete rozhodnout, jestli se pustíte do pěstování moderních, nebo starých, léty osvědčených odrůd.

Když chcete semenařit

Pokud se zajímáte o zahrady soběstačné, určitě jste narazili na semenaření svépomocí. V současné době je poměrně oblíbené, ale není u všech odrůd možné.

U moderních F1 hybridů se s touto možností rozlučte. Ačkoli i tyto odrůdy semena často produkují, vyrostou vám z nich rostliny vzhledově odlišné od původního výpěstku.

Jedná se totiž o rostliny rodičovské, ze kterých byl hybrid získán šlechtěním. Jestli tedy chcete být v osivu soběstační, zaměřte se na staré nebo původní odrůdy.

Jsou i méně náročné

Původní odrůdy pěstovali už naši rodiče a prarodiče, ostatně právě oni byli mnohdy na sběru semen závislí. Postupem času jsme si ale zvykli, že si můžeme kdykoli koupit nové osivo, takže se na původní odrůdy trochu zapomnělo.

Pokud ale pěstujete zeleninu ve velkém, určitě se vám semenaření vyplatí. Staré odrůdy jsou navíc v mnoha ohledech jedinečné. Často totiž chutnají mnohem lépe než moderní šlechtěnci, kromě toho si poradí i s horšími podmínkami.

Do čeho se pustit

Je jen na vás, jakou zeleninu zvolíte. I v přírodní nebo permakulturní zahradě vypěstujete skvělé cukety, šťavnatá rajčata nebo okurky.

I když by se to tu nemělo moc přehánět se zaléváním, pravda je, že jakmile se záhony mulčují, pravidelné zalévání odpadne. Zalévá se tu hlavně po výsadbě sazenic, které musejí zakořenit, nebo v době, kdy několik týdnů nezaprší.

Rozhodně ale neplatí, že by nebyla zelenina z přírodní zahrady dostatečně narostlá. Jedno je ale jasné, bude obsahovat spoustu minerálů a vitaminů.

Zkuste i vytrvalou zeleninu

Některé druhy zeleniny dokonce nemusíte ani každý rok vysévat. Už jste slyšeli o vytrvalé zelenině?

Dobrou volbou bude například šťovík, topinambur, chřest, černý kořen, artyčok nebo třeba cibule zimní. A protože se některé zvyky vracejí a jiné zase nově přicházejí, můžete na zahradě pěstovat i u nás oblíbený křen nebo trochu novější wasabi.

Něco sladkého na zub?

Proč také ne, když se do každé přírodní zahrady určitě vejde i drobné ovoce nebo ovocný strom.

Dobrou zprávou je, že u ovocných rostlin nemusíte ani přemýšlet nad tím, jestli se do těchto zahrad hodí, jsou totiž neskutečně užitečné nejen pro pěstitele, ale také pro volně žijící živočichy.

Tradiční ovocné stromy jsou jasnou volbou

➜ V každé přírodní zahradě se určitě najde volné místo pro jabloň, hrušeň, třešeň nebo slivoň. Volte co nejpřirozenější pěstební tvar, přírodní zahradě sluší přirozenost.

Ideální budou čtvrtkmeny, polokmeny nebo vysokokmeny. I tady si můžete stejně jako u zeleniny zvolit, jestli dáte přednost moderní roubované odrůdě, nebo odrůdě staré. Stále více jsou oblíbené stromky pravokořenné, tedy takové, které nejsou roubované.

Hurá pro drobné ovoce

➜ U drobného ovoce dokonce nebude na škodu, když se bude jednat vyloženě o „exoty“.

Naprostá většina běžně pěstovaného drobného ovoce je totiž naprosto neškodná, nešíří se nekontrolovatelně do krajiny a je vesměs užitečná i pro včely a další hmyzí obyvatele zahrady.

Určitě vsaďte na borůvky, klikvy, rybízy, angrešty, maliník i ostružiník. Pokud přece jen budete chtít pěstovat naše původní druhy, vysaďte dřín obecný a trnku obecnou.