Blesk tehdy udeřil přímo do kostela. Stalo se to přesně ve chvíli, kdy novomanželé vycházeli. Jejich svazek pak provázely tragédie a dramata.
Bylo to už dávno, v padesátých letech. I mně o tom vyprávěla maminka, protože se to stalo v naší vsi, když jsem byla ještě malá. Studentka místního gymnázia si tehdy brala svého učitele fyziky.
Fyzikář byl tenkrát idolem mnoha dívčích srdcí, pohledný chlap. A nevěstě bylo teprve sedmnáct a půl roku, jejich svatba tedy vzbudila ve vsi pozdvižení.
Mnozí nevěřili tomu, že jejich láska může ten věkový rozdíl ustát a našli se i tací, kteří si mysleli, že si to nevěsta u oltáře sama rozmyslí a uteče. Na tu slavnou veselku se přišli podívat snad všichni zvědavci ze vsi.
Několik hromů
Obřad se konal v kostele, ale dobrá polovina lidí se tam nevešla, postávali venku. Nevěsta měla šaty, které jí každá mohla závidět. Taky to byla dcera tajemníka místního národního výboru, tak na to rodina měla!
I když to bylo v srpnu a od rána bylo krásně, nebe jako vymetené, uprostřed obřadu se zničehonic zatáhlo. Přihnal se velký mrak a hrozivě se roztáhl nad kostelem, jako by to byla křídla samotného Satana.
Z mraku začaly padat obrovské kapky a ozvalo se několik hromů. Vzápětí uhodil do kostela blesk, který se svezl po hromosvodu. Byla to strašlivá rána. Novomanželé, kteří právě vycházeli z kostela, zůstali stát jako opaření.
Souzeni si nebyli
Poté mrak zmizel stejně rychle, jako se objevil. Na obloze vyšlo slunce, které zase pálilo a žhnulo, jako by se nic nestalo. Ženy se tehdy křižovaly a i někteří starousedlíci se nechali slyšet, že to bylo zlé znamení. A jak se brzy nato ukázalo, skutečně si ti dva nebyli souzeni.
Po roce se jim narodila těžce nemocná holčička, která byla odmalička upoutaná na vozíček. Krátce nato se rozvedli. Učitel se z vesnice odstěhoval a nikdy se prý už znovu neoženil. Jeho žena se za tři roky vdala znovu.
Svatba byla opět v kostele, ale tentokráte se nic zvláštního nestalo. Všechno šlo prý jako po másle. Se svým druhým mužem měla další dvě děti a žila s ním spokojeně přes padesát let, než ovdověla.
Jana (71), Sušice
wow, to je teda pribeh. Ale chudák ta holčička. To musí bejt obrovsky těžký mít takový start do života. A ti rodiče, to si ani neumím představit.
Zajímavá historka. Připomíná mi to, jak moc lidé kdysi věřili na znamení osudu a jaký vliv to mělo na jejich životy. Ale přírodní jevy jako blesk tady hrají tak silný symbolický moment… Fascinující.
ježišmarjá, to je fakt na zamyslení. takový blesk přímo do kostela! a ty tragédie potom… no nevim, no. to jako fakt statečně zvládli.