O svoji psychiku se lidé příliš nestarají, přitom nervovému kolapsu lze předejít.

Je ale třeba nepodceňovat varovné signály, které napovídají, že vám psychické zhroucení hrozí. Které to jsou?

Únik – vyčerpání – nerozhodnost

Fantazírování, jak se na všechno vykašlete a někam zmizíte, mívá občas každý. Vyvažuje to ale logické uvažování, plánování a myšlení. Pokud ale jediné, co vám běží hlavou, je touha utéct, je to klasická známka deprese a úzkosti.

Stres a vypětí je nutné uvolňovat, a to pravidelným odpočinkem a relaxací. Jenže právě lidé na pokraji zhroucení neumějí zastavit, naopak přidávají plyn. Mají utkvělou představu, že si nečinnost nemohou dovolit. Navíc jim činní potíže jakékoli rozhodnutí.

Třeba i tak banální, jako co si dát dnes k snídani. Jde o důsledek přetížení každodenními úkoly.

Samot – špatné spaní – panika

Stáhnout se do ústraní, když vám není nejlíp, je logický krok. Nedostatek sociálního kontaktu však deprese a úzkosti zhoršuje, protože se cítíte osamocení a izolovaní. Pokud navíc trpíte poruchy spánku, psychické potíže se ještě víc prohlubují.

Ve spánku se totiž vaše tělo i mysl uvolňují a zbavují stresu. Pokud tedy nespíte (či spíte nekvalitně a málo), tělo nemá šanci se zregenerovat a je z toho velmi nebezpečný kolotoč. Čím hůř jste na tom psychicky, tím větší problémy máte se spánkem.

A čím hůř spíte, tím víc se vaše potíže prohlubují. Pak už jen krůček k tomu, aby vaše úzkosti přerostly v záchvaty paniky. Strašně se bojíte, sotva dýcháte, ale netušíte proč. Víte, že tuny sladkostí vám škodí, přemíra alkoholu psychické obtíže prohlubuje.

Přesto si nemůžete pomoct. Je to volání o pomoc, kdy čekáte, že si vašeho trápení konečně někdo všimne. V takové chvíli už to chce odborníka.