Vypadá to, že nejhorší máme úspěšně za sebou. Dokonce i cestování už je mnohem snadnější, než tomu bylo v posledních týdnech. Alespoň po České republice už můžeme cestovat bez omezení.

A jelikož už se nám venku začíná pomalu probouzet jaro, je ten nejlepší okamžik začít zkoumat přírodu kolem nás.

Jeden z nejkrásnějších výhledů na Vltavu – Vyhlídka Máj Teletín

Krásným tipem na výlet je bezesporu také vyhlídka Máj.

Ta se nachází na vysoké skále, přímo nad bývalými Svatojánskými proudy, za které byl v minulosti označován úsek řeky Vltavy mezi obcemi Štěchovice a Slapy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje.

Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii. Z této části řeky měli respekt i samotní voraři, kteří tudy dopravovali dřevo do Prahy.

V roce 1943 byly Svatojánské proudy zatopeny Štěchovickou přehradou a tím došlo i k definitivnímu ukončení voroplavby. Vyhlídka Máj, jež se nachází blízko obce Teletín, je celoročně přístupná.

Nejbližší autobusová zastávka Teletín (cca 1,2 km po žluté turistické stezce), nejbližší vlaková zastávka Jílové u Prahy (cca 12 km).

Největší jezero ledovcového původu – Černé jezero Šumava

Uskutečnit výlet k Černému jezeru by měl určitě každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší jezero ledovcového původu u nás totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků během návštěvy tamního pohoří. Své jméno dostalo jezero podle zdánlivě černé hladiny.

Zbarvení způsobuje 9 metrů vysoká vrtstva kalu, tvořeného pylem z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá na tisíce let.

Lesní porost propouštějící na jezerní hladinu pouze minimum slunečního světla pak přirozeně napomáhá dojmu, že je jezero doopravdy černočerné jako tma.

Černé jezero nemá žádný viditelný přítok a je napájeno z podzemních pramenů, jež vyvěrají nedaleko Jezerní hory. Tamní krajinou se nechalo inspirovat mnoho umělců, třeba známý básník Jan Neruda (†57).

Nejrozsáhlejší krasové území u nás – Moravský kras Blansko

Pokud máte rádi jeskyně, pak vám výlet do Moravského krasu jistě udělá radost. Patří totiž mezi nejvýznamnější krasové oblasti v celé střední Evropě. Na celém území se nachází více než 1100 jeskyní, ze kterých je ale pouhých pět přístupných veřejnosti.

Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka. V mnoha z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti.

V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Za zmínku jistě také stojí nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny.

V klidové zóně v národním parku uvidíte vzácné druhy zvířat, jako je například sokol stěhovavý nebo rys ostrovid.

Působivý krkonošský vodopád – Pančavský vodopád Krkonoše

Nejvyšším vodopádem v České republice je Pančavský vodopád. V několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Jedná se o kaskádovitý vodopád, který má čtyři hlavní stupně. Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen – šplouchat.

U vodopádu je tzv. Ambrožova vyhlídka, z níž je působivý výhled na Labský důl nebo Lysou horu. Zajímavostí je, že v minulosti patřil vodopád k vůbec nejvíce navštěvovaným místům v celých Krkonoších.

A dokonce kvůli velkému zájmu turistů byl uměle navyšován jeho průtok. Majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier zřídil nad horní hranou malou nádržku se stavidlem se skrytou budkou pro úkryt obsluhy a také poskytování drobného občerstvení.

Symbol Českého Švýcarska – Pravčická brána Hřensko

Nejkrásnějším útvarem Českého Švýcarska je Pravčická brána. Úchvatný přírodní útvar tvoří symbol celé oblasti. Návštěvníci mohou obdivovat její krásu z okolních vyhlídek nebo posedět přímo pod pískovcovým gigantem.

K bráně neodmyslitelně patří rovněž výletní zámeček Sokolí hnízdo, který byl vybudován v roce 1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytování významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. V současnosti se v  prvním patře nachází muzeum národního parku.

V přízemí se dochovala stylová restaurace, která je vyzdobená původními malbami.Od místa vstupu k Pravčické bráně se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky tyčící se vysoko nad korunami stromů, odkud za dobré viditelnosti můžete vidět třeba Děčínský Sněžník.