Nikdy jsem proti Zuzaně nic neměla. Pak ale na mě udělala dost ošklivý podraz. Rozhodla jsem se jí to vrátit. Bylo to hodně špatné rozhodnutí.

Manžel zabouchl vrátka a nasedl do auta. Odjíždí, definitivně. Ani vlastně nevím, kam. Kde bude žít,? Jak bude žít? Už mi prostě do jeho dalšího života nesmí nic být. Zavinila jsem si to sama, přesto cítím velkou hořkost a nespravedlnost. Vždyť to celé peklo začala před časem Zuzana a já.

Zábavná sousedka

Zuzana se do vedlejšího domku v ulici nastěhovala před patnácti lety. Byla čerstvě vdaná a s manželem měli malého syna Matyáše. Byla to sympatická a příjemná žena a brzy se z nás staly kamarádky.

Měly jsme si spolu vždycky co říct a o čem se radit. Bylo příjemné mít za sousedy milé, mladé lidi. Ani jejich trochu divoký Máťa nám tak moc nevadil. I když občas dělala dost velké psí kusy.

Odešel k jiné

Idylka se sousedy bohužel netrvala dlouho. Zuzčin manžel si totiž našel milenku. Byl z toho velký skandál a on nakonec odešel z domu. Zuzana zůstala na dům a dospívajícího syna sama. Mně se zrovna v tu chvíli narodila první vnučka.

Dost často jsme na zahradě pořádali rodinné sešlosti s našimi dětmi. Vždy jsem Zuzanu zvala, ale pokaždé se na něco vymluvila. Začala být zatrpklá a někdy doslova nepřátelská. Dlouho jsem tomu nevěnovala pozornost.

Teprve časem jsem pochopila, proč se mi tak vyhýbá.

Pomluva stíhala pomluvu

Po troškách jsem se nakonec dozvídala, jaké naprosté a hloupé nesmysly o mě má sousedka šíří. Vymýšlela si úplně velkolepě o tom, jak mám milence. Jaká jsem doma špindíra a mám všude binec.

Jak je můj manžel chudák, protože mu ani neuvařím. Když jsem se jí na to zeptala z očí do očí. Vše ještě popřela. Bohužel s drby nepřestala a málem tak zavinila to, že jsme se s manželem rozešli. Dost jsme se kvůli tomu mému „milenci“ nahádali a dostali se do pěkné krize.

Myslela jsem na pomstu

Už jsem toho měla plné zuby. Chtěla jsem jí své problémy pěkně vrátit i s úroky. A to i přesto, že manžel nakonec pochopil, že v kauze milenec jde jen o výplody chorobné mysli naší sousedky.

Jenže ty ostatní drby ohledně mé nepořádnosti a další si už po vesnici žily vlastním životem a já se pomalu styděla vyjít na chodník. Dlouho jsem nevěděla, jak ji nejlépe zasáhnout. Pak mě napadl Máťa. Její povedený synek už byl skoro plnoletý a nebyl to zrovna andílek.

Ve vesnici se šuškalo, že pěstuje někde u lesa marihuanu a také, že kšeftuje s dalšími drogami.

Napadla mě strašná věc

Ten nápad mi vážně nakukal sám ďábel, jinak se to nedá říct. S tou myšlenkou jsem si pohrávala nějaký čas a pak jsem ji, bohužel, zrealizovala. Napsala jsem anonym ohledně Matyáše a jeho kšeftování s drogami.

Zatknout ho přišli den po jeho osmnáctinách, takže byl už souzený jako plnoletý. A zavřený do věznice pro dospělé. Myslela jsem si, jak bude moje pomsta sladká. Ale nebyla ani trochu.

Když jsem uviděla naprosto zhroucenou sousedku, sama sebe jsme se zhrozila a sesypala se taky.

Co jsem to jen proboha udělala. Takové svinstvo, takovou hroznou věc!

Odplata mě dohnala

Nedokázala jsem s tím svým strašným tajemstvím sama žít a svěřila se manželovi. Čekala jsem, že se bude zlobit. Nikdy mě ale nenapadlo, že zareaguje tak, jak zareagoval. Řekl, že se mnou už nemůže dál žít.

Prý jsem se mu znechutila a vůbec si mě už neváží. Sbalil se a po 30 letech manželství odešel. Zlobí se na mě i děti. A tak teď na dvou velkých sousedních zahradách sedíme se Zuzanou. Každá na své. Samotné a opuštěné.

Dagmar B.(56), jižní Čechy